Po dlouhé době jsem se konečně usadila v klídku a pohodě ve své posteli. Ne v té brněnské prov8zkové, nýbrž v té pražské. Už nevím, kam dřív skočit. Když jsem si byla zaplatit průvodcovské zkoušky(ano, hned jsem je zaplatila, abych měla jistotu, že je v červnu budu opravdu skládat!!), zapomněla jsem v té kanceláři svůj oběd. Tak jsem se musela vracet. Naštěstí jsem si to uvědomila celkem brzo. V hlavě nosím tolik úkolů, že občas zapomínám na současnost. Oběda by byla škoda, včera a dnes jsem měla velký oběd, dneska dokonce o dvou chodech, což normálně nemívam. Tak jsem si užívala, že se můžu najíst dosyta.
V Praze mě to překvapilo vedro. Je to velká změna oproti víkendu. Vytahla jsem svou novou modrou sukni, kterou jsem si přivezla ze Švédska a vzala si jen krátké tričko. Že by se k nám přišlo podívat léto?
Budu u voleb v komisi. Dneska jsem vyplnila všechny dokumenty a počítají se mnou. Poprvé v životě budu vykonávat tuhle práci a jsem zvědavá, jaké to bude. I když sama nevím, jestli se voleb zúčastním, vůbec nemám tušení, koho volit.
V pondělí byl tedy den.. Až večer na zpáteční cestě šalinou to ze mě všechno spadlo.. a možná už po poslední písničce našeho jarního koncertu. Měla jsem jednu zkoušku a jeden zápočet. Zápočet jsem psala ráno a zkouška byla těsně před naším vystoupením. Měla jsem obavy, že koncert jen tak tak stihnu, ale nakonec jsem přišla celkem včas. Jenže.. ta zkouška byla tak obtížná.. Jen s kulturou jsem si jistá, Luther a Neumarkt mi trochu pomohli, ale jinak jsem u gramatiky dost tápala. Jak se to psalo před 500 lety a jak se to psalo před 800 lety, to bylo fakt na bednu si něco takového zapamatovat. Nejhorší bylo, že se mi to pletlo společeně se současnou gramatikou. Dost jsem si vymýšlela. Teď se budu bát podívat na IS. Jako vždycky.. 🙁
Náš včerejší koncert byl skvělý. Já jsem si ho s pozice jednoho zpívajícího ze sboru užívala. Zpívali jsme i písničky s komorákem, které jsme měli na ambasádě.
Zároveň je to pro mě takové zakončení semestru. Když je po koncertu, je jasné, že škola už nebude a nastává čas zkoušek. Je to takové rozloučení se školou. Udělali mi radost mí tři kamarádi, kteří si nás přišli poslechnout. Zašli jsme společně pak do Šutru a zavzpomínali na staré časy. Bylo to nezvyklé vidět je po tak dlouhé době všechny zas pospolu.
A i Petřina černá sukně mi byla.. neuvěřitelné!
Víkend jsem prožila v Zábřeze a v Olomouci, i když velkou část neděle jsem strávila v Brně nad učením. V sobotu jsem se s kamarádem zúčastnila swingového workshopu. Měla jsem velkou radost, že nám to tak šlo. A myslím, že z nás měli radost i naši lektoři. Po workshopu jsme zašli do jednoho olomouckého pivovaru na pívo. Bylo nás šest. Poznala jsem několik studentů z Olomouce. Zjistila jsem, že se tam rozrůstá swingová společnost. Cítila jsem se báječně. Proč jen Olomouc není blíž? Když jsem teď našla báječného tanečníka, s kterým nám to jde. No jo, člověk se nemůže prostě rozčtvrtit. Ale jedno vím určitě.. pokud bych nestudovala v Brně, určitě bych si vybrala Olomouc. Je to příjemné město plné studentů a Brnu se docela podobá. Na swingu nás učili vesměs figury, které jsem znala. Konečně jsem se ale naučila i techniku jejich provedení. Dosud jsem je dělala tak nějak intuitivně podle toho, jak mě lídr navedl. Teď už to ale budu moci i učit někoho dalšího. Možná. 🙂
V sobotu večer jsem se nechala přemluvit ke karaoke. Kamarád ho má doma.. Zpívali jsme dvojhlasně a bylo to báječný. Nechápu, proč jsem se zezačátku zdráhala a styděla. Až jsme z toho trochu ochraptěli 😀
Nyní nastává čas, abych napsala článek na svůj starý švédský blog. Jde se na to.
z devianart.com od Erleuchtete