Konečně pátek! Tento týden jsem za pátek obzvlášť ráda. Už dlouho jsem nebyla tak unavená. Těším se na odpočinek. Prezentování v práci mě dost vyšťavilo, už jsem tak dlouho nepřednášela něco před publikem, že to byl velký nezvyk. Je to jen týden do závodu, tak jsme s D. napjaté, jak to bude. Přijedou nám na příští víkend naši skalní fanoušci, tak snad budeme mít aspoň trochu dobré časy. =)
Vzpomínám na Dánsko.. na koupání v Baltském moři, na Ohři, spaní ve stanu, na večery s Legendáriem a na opékání špekáčků. Venku jako by nastal podzim. Snad bude aspoň hezké babí léto..S ošklivým počasím na nás padl trochu smutek, jsme smutní, že se nám nedaří jedna věc..a nejhorší je, že s postupem času to bude ještě horší a horší. 🙁
Musím končit.. jedu do Mělníka.. a pak tu už konečně nebudu sama. 🙂
Přijde Jirka… nevím, jestli i ten čtyřnohý, ale ten dvounohý se určitě u nás staví. .-)