Už jsem se tu strašně dlouho neozvala. Je to tím, že pořád někde trajdáme, jak by řekla moje máma. Taky pořád něco řešíme a plánujeme, takže na blog nemám vůbec čas. Aspoň že nám příští víkend odpadne jedna akce a trochu si vydechneme. Dnes se toho tolik událo, že mě z toho bolí až hlava. Teď jsem byla také po víc jak týdnu běhat s D. a kupodivu mi to docela šlo. Závod už se blíží, už jen 10 dní… D. si přeje, aby bylo vedro a já si přeju, aby na závod bylo chladno. Tak jsme obě zvědavé, jak to nakonec vyjde. 😀 Mám strach z práce, nejraději bych zítřek vymazala, bude to strašný trapas. Radši no comment. Taky jsem byla dnes u dvou doktorů a poprvé v životě jsem si zkoušela čočky. Je to teda umění, to vám řeknu. Nejraději bych zalezla do postele s knížkou, nebo třídila fotky, ale musím se ještě pokusit udělat něco do práce. Kočky přežily obě v pohodě, jen Róza stačila během naší nepřítomnosti zdevastovat pohovku. Děsně smrdí a myslím, že se to už nikdy nevypere. 🙁
