Podařilo se mi dosáhnout svého. A ještě dnes. Když jsem večera přijela domů, zjistila jsem, že signál wifi v našem bytě do mého okoje už téměř vůbec nedosahuje. Měla jsem pořád problémy s připojením. Před chvilkou přišel brácha, společnými silami se nám podařilo přemístit wifi na záchod a vymyslet kudy vést kabely, aby to nevypadalo nevkusně a abychom se o ně nepřizabili.
Prohlížíme naši fotoknihu, kterou jsme dnes si mamkou v Ústí vyzvedly. Je moc hezká, přeci jen je to lepší prohlížet si fotky takhle v ruce než přes počítač. Ukazovaly jsme bráchovi fotky z dneška, na to, že máme momentálně jen oranžový foťák, který není moc kvalitní, tak jsou to ucházející obrázky. Dnes jsme ochutnali sýry a čokoládu, které brácha přivezl ze Švýcarska, mňam 🙂
Tady i v Ústí mi připadá o hodně větší zima než v Brně. Zato v praze dnes pršelo, kdežto víc na severu dokonce vysvitlo sluníčko. Parádní čas na procházku, fotky budou co nevidět.
Užívam si chladu a klidu ve svym pokoji. Mám spoustu práce do školy, příští týden mě čeká jeden velký referát.. asi na 50 minut, tak mám trochu strach.
Teď večer jsem málem zasedla Rozárku, v tom křesle, které vypadá jak její kožich, není vůbec k rozeznání. Psala jsem tři pohledy- jeden Suině do Číny, jeden do Holandska a jeden do Německa.
Užijte si víkend a odpočiňte si!
„Já chci ven!“ Ráno si Rozárka stoupnula k oknu a chtěla otevřít. Jenže to by byla v kuchyni moc velká zima, a tak ji pouštíme vždycky až když dojíme.
