Posledních pár minut mě zahřálo u srdce.. Dostala jsem totiž rychlou odpověď na mou smsku, kterou jsem psala v autobuse. Přitom jsem si spočítala, že v Číně touhle dobou musí mít brzké ráno. Jennifer mi poslala naši fotku ze Suzhou. Jsem ráda, protože jinak na ni nemam žádnou památku. Přála bych si, aby jednou mohla přijet k nám do Evropy. Tak ráda bych jí to tu všechno ukázala. Jenže to zatím vypadá, že ani jedna se nemůžeme hnout z místa. Někdy bych si přála mít křídla a umět lítat jako pták. Nemusel by si člověk kupovat drahé letenky a hezky bychom si dolítli tam, kam bychom chtěli.
Venku je kosa a já jen se zatnutými zuby čekala na zastávce, až mi přijede bus. Mám trochu pocit, že Česká republika se mění na severskou zemi. Připadá mi, že je tu nejdělší dobu zima a nejkratší léto. Kéž by se počasí zas obrátilo a nastala česká vedra. Možná je to asi proto, že jsem přijela z teplejších krajin, ale prostě mi připadá, že horko v Čechách je jako kdybych si pustila klimatizaci na mírnější stupeň v Číně. Nebo jsem tu ještě krátce a žádné parno jsem tu letos ještě neměla příležitost zažít. Dnes byl super den, super pokec a krásná oblaková obloha. Jenže prázdniny mi dneškem bohužel skončily. Čas začít myslet na germanistiku. Snad ty příští budou delší..
z deviantart.com LauraZalenga