Zdravím! Našla jsem novou věc, kterou se teď nejspíš budu pár dní/týdnů/měsíců dost zaobírat. Jsem fascinovaná tím, kolik lidí na této stránce je přihlášených. Hledám, píšu, prozkoumávám, snad se tam brzy začnu orientovat. Třeba se mi poštěstí najít ještě někoho na konverzaci ve švédštině. Kéž by. Moc bych si to přála.
Včerejší noční brigádu jsem zvládla v pořádku, dokonce jsem jela domů se dvěma lidma. Jeden kluk mi poradil se spojem, takže přestože jsem nestihla psolední tramvaj číslo osmnáct, poslední metro mi neujelo. Naštěstí poblíž za pár rohy jezdily další tramvaje. V obchodě, kde jsme počítali zboží, jsem potkala různé lidi. Převážně kluky, ale i dvě ženy tam byly. Překvapilo mě, že tak staré ženy můžou dělat takovouto práci. Pro mě samotnou to byl dost tělocvik. Záleželo, co jste zrovna počítali, někdy to byly lehké krbaice a předměty, někdy ukrutně těžké. A nandavat je zpátky na kontejner a ten pak ještě přesunovat nebylo vůbec jednoduché. Ještě teď jsem dost utahaná a to jsme spala do půl jedenácté. Jedna paní tam byla pěkně nervózní, nejdřív jsem pracovala se dvěma klukama, to bylo v pohodě, ale pak mě přiřadili k té paní a to bylo něco. Naštěstí tam se mnou byl ještě jeden kluk, přiřadili mě k nim na pomoc, ten kluk byl naštěstí v pohodě a myslím, že jsme si docela rozuměli. Prý s tou nervózní paní pracuje už potřetí. Na druhou stranu se nedivím, že je člověk tak nerudný, dělat tohle třeba celý život a mít to jako hlavní zdroj peněz.. to by mě odrovnalo. Uvědomila jsem si, jak se vlastně mám krásně a že se budu ještě o to víc snažit, abych nemusela podobnou dřinu dělat. Byla to pro mě určitě dobrá zkušenost, znovu jsem si uvědomila na vlastní kůži, co to jsou těžce vydělané peníze.
