Dobré skoropoledne,
v hlavě mám příběh Alana Karlssona, který dopadl šťastně. Až do poslední stránky jsem netušila, že ta kniha může mít dobrý konec. Strávila jsem nad ní podstatnou část noci, tak moc jsem si přála dozvědět se, jak to dopadne. Chvílemi jsem se smála, chvíli žasla a občas mi přišlo Alana líto, jak si s ním život zahrává. Absurdita provází tuto knihu snad na každé stránce a citát Všechno je tak, jak je a všechno bude tak, jak bude, je pro tuto knihu fakt výstižný. Jasný příklad typické švédské literární tvorby. I skandinávské filmy mají svůj osobitý a nezaměnitelný ráz. Ještě jsem mu ne úplně přišla na chuť, ale snad se mi to brzy povede.
Nevím, jestli mám jít plavat, pořád to rozmýšlím, ale asi to nakonec risknu. Chytla jsem totiž rýmu, jenže jeden z nejlepších léků, jak se jí zbavit, je zajít plavat. Buď vás to položí, nebo jste jak rybička. Čeká mě zápis do čtenářského deníku a návštěva knihovny. A hlavně morfologie. Zítra mám tu nejtěžší zkoušku tohoto semestru. Většina z lidí se přehlásila na pozdější termíny, ale já bych to chtěla mít co nejdřív mít za sebou. Záleží hlavně na štěstí a taky na tom, jakou má učitel zrovna náladu.
Rozárka si pomalu zvyká na to, že jsme doma a náramně toho využívá.
V pátek jedu na jednu víkendovku kousek na sever od Brna( mezi Brnem a Olomoucí). Těším se hlavně na tancování. Proto sem články s největší pravděpodobností budu přidávat až po neděli.
Mým přáním je:
– aby se konečně udělalo léto
– aby všichni v naší rodině byli zdraví a provozuschopní
z deviantart.com od kroeks