Den jsem doma anevím, kde mi hlava stojí. Je to těžké starat se o domácnost pouze ve společnosti svého bratra. Nejhorší je vaření. Já nemám moc hlad, když je vedro, ale brácha odmítl jíst tuňákový salát s tím, že se to v horku nehodí jíst ryby. Dal by si něco jinačího.. něco jako knedlo, vepřo, zelo. O co je proboha tohle jídlo lehčí jíst v létě? Myslím si, že to je mnohem tučnější a těžší než tuňák. Proběhla debata, hledali jsme na internetu, co uvařit, aby se to mému bratrovi líbilo. Nakonec jsme dospěli k názoru, že mu udělam rejži a on si půjde koupit kuřecí prsa a já mu je na pánvičce přírodně osmažím. Hurá, bude klid!
Nebo včera.. když jsem přijela, našla jsem spoustu prošlých potravin v ledničce. Co s tím ale mám dělat? Něco jsem s bolestí vyhodila, něco nechala.. třeba to budou žrát ještě kočky.. K obědu bylo lečo. Jenže.. jak poznat, jestli jsou vajíčka ještě v pořádku, či nikoliv? S bratrem jsme měli zase poradu.. Jak poznat, že je vajíčko zkažené? Brácha navrhl to, abychom vajíčka roztočili. Prý když se vajíčko točí, je to znamení, že je staré a neměli bychom ho jíst. Někde to četl. Jenže se vajíčka točila úplně všechna 😀 Moc jsem bráchovi nevěřila. Brácha navrhnul, abych jedno vejce rozklepla a abych k němu přičichla. Udělala jsem to, ale vejce smrdělo jako vejce. Nic se z toho nedalo zjistit. Pak se brácha poradil s bratříčkem googlem. Na googlu našel to, že když vejce po rozklepnutí drží žloutek pohromadě, je v pořádku. Když se žloutek rozteče, je vejce zkažené. Žloutek u rozklepnutého vejce byl rozteklý. Ale přeci jen se mi to nezdálo. Nakonec jsme s bráchou vyzkoušeli poslední pokus- ponořili jsme všechna zbývající vejce do vody. Tři se držela u dna a jedno šlo k hladině. Prohlásili jsme ty tři za použitelná a rozkleplé s tím k hladině šplhajícím jsme vyhodili. Uff. Vaření je těžká věda. Já se spokojím s málem, ale vařit pro někoho dá zabrat. Příště si budu vážit toho, když pro mě někdo něco uvaří a já se nebudu muset o nic starat. Večeři jsem jedla čínskýma hůlkama- nakonec jsme si svého tuňáka dala až večer. Na oběd jsem vůbec neměla chuť. Rovnou jsem si dala „kafe“ a k němu švýcarskou čokoládu- jedna z mála věcí, kterou jsem si koupila včera ve Švýcarsku. Stoupla jsem si na váhu a zjistila jsem, že jsem v Číně ztratila dvě kila. Možná za ty dva poslední týdny. První dva týdny mi připadalo, že jíme hodně, ale ty další dva pro mě jídlo bylo celkem svátek.
z deviantart.com od DarkDeeShor