Tento den by se dal shrnout do pár bodů:
– otravné brzké vstávání(v sedm hodin.. v neděli pro mě naprosto úděsné)
-stíhám autobus (kupodivu..po sto letech)
-„Česká“, návaly turistů začínají, hello.. good mornig aneb milá Japonka
– Saluto aneb první italské slovo, které jsem se kdy naučila
– vchod do věže katedrály, zkouška otužilosti a pozornosti, lidi se cpou do vchodu a nemají správné vstupenky
– bude poledne, sraz zvoníků, bim bam.. snad patnáct minut v kuse! To je koncert!
– němečtí autoři a díla mi do hlavy ne a nelezou, nevím, co mám dělat..(při pauzách se učím)
– čínská polivka a čaj zahřály
– střídání s paní na „České“ a na Ludvíkově křídle, rezignuji na fotoaparáty
– po stotisící vysvětluju, co je ta velká zelená věc v rohu 🙂
– asi si budu muset zopakovat dějepis, nějaké otázky neumím zodpovědět, ach jo
– sněží, stmívá se
– výměna stráží a modrobílý voják (chudinka, zbyl z něj jen kus ledu)
– klouže to
-světýlka, cesta na tramvaj, miluju sněhovou Prahu
– vana, horká koupel, svařák
-oslavujeme, ořechový dort, hurá! mám vstupenky.. koho mám pozvat?
– kniha o švédském ostrově, (ne)známá místa a lidi
z deviantart.com od damnitdamnitdamnit