Ufffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffff. Klepu se tu jak ratlík a ještě budu. Ještě nemám pokoj, ještě ne. Ale naděje taky je, to jo.
Navzdory večernímu stresu a odpolední nervozitě mohu dnešek označit jako průvodcovsko-miminkovský den. Část z něho jsem strávila se svými imaginárními turisty a druhou část se svou sestřenkou a novou příbuznou. Ochutnala jsem tak kousek ze mně úplně neznámého světa- ze světa miminka. Bavilo mě to. Nevím ani, jestli jsem si kdy předtím chovala něčí miminko. Naposledy jsem jezdila s kočárkem, když jsem si hrála ještě s panenkami. Teď jsem si připadala zezačátku dost neohrabaně, ale brzy jsem si zvykla na to, že se přední kolečka kočáru otáčejí. Kač má pěkná kukadla a silný stisk ruky a taky rázný kop. V růžovém overalu vypadá jak medvídek. Trošku jsem měla pocit, že držím v náručí kočičku. Váha byla asi podobná. Těším se, že až přijedu příště, třeba si s ní už pokecám 🙂 A nebo že poleze.
z deviantart.com od MsFlaffy