Jupí! Konečně mám zpátky svůj notebook. Uznávám, že je mnohem rychlejší. Musím si trochu zvyknout na WIN 10, ale my je máme vlastně i v práci, takže to nebude problém. Těším se, že doženu všechny své resty konečně. Jsem nesmírně ráda, že si nebudu muset pořizovat nový notebook a že mi tento bude ještě sloužit…. doufám, že to bude několik let. 🙂
Včera jsem potkala nezvykle mnoho lidí. Byla jsem totiž u nás v kanceláři. Dopředu jsem se domluvila s některými kolegy, abychom se mohli po delší době pozdravit. Bylo to milé. Ale zároveň jsem si uvědomila, jak je práce z domova fajn. Za celý den vejrání do počítače mě dost bolely oči. Doma se přeci jen trochu víc odreaguju, proběhnu po zahradě a oči mají v koukání trochu úlevu. Pak jsem měla ještě sraz s kamarádkou a chodily jsme po Karlíně a vymetaly několik podniků. Mně se nejvíc líbilo v jedné vinárně, kde měli velký výběr vín a neměli to tam tak drahé. Ale i polévka gulášovka s hlívou ústřičnou byla zas v jiné restauraci fajn. Improvizační divadlo nás vůbec nebavilo, tak jsme skončily právě nad sklenkou vína. 🙂 Večer jsem se pak ještě za doprovodu kamarádky vydala pro můj notebooček k mému kolegovi, zapomněl mi ho totiž ráno vzít. Povídali jsme si před jeho barákem až do noci. Možná půjdeme společně lézt na stěnu. Ráda bych, jen musím ještě přemluvit svého milého manžela. On totiž na lezení vůbec není. Jednou by to ale mohl zkusit, ne? Kéž by si dal říct…
Přidávám sem nezvykle fotky z našeho zemědělského družstva a jedné zdejší kočičí zemědělkyně. 🙂 Vím, že se to ke včerejšímu městskému pobíhání nehodí, ale právě proto se domů tak ráda vracím. Venkov je mi bližší než město. Pole a louky mám raději než betonové kvádry a rozpálené ulice. Zámek v naší vesnici bohužel dostal zabrat, větší část je právě obývána zemědělským družstvem, ale i tak se ráda k němu projdu… hlavní budova zámku slouží ostatně ne pro traktory a kombajny, ale k normálnímu bydlení. Za zámkem je veliká zahrada. My jsme na ni vstoupili, ale daleko jsme nešli. Měli jsme trochu obavu, zda je ta zahrada fakt veřejná a zda někomu nechodíme po pozemku. Představuju si, jak to tu vypadalo před sto lety. Vím, že tu dříve byla škola a předtím tu byl skutečný zámek se vším zdobením a vybavením. Tak ráda bych se dozvěděla něco víc o jeho historii. Musím zjistit od D., jestli je možné nahlédnout do kroniky naší obce.
