Týden se teprve rozbíhá a už se na nás sypou samé špatné zprávy. Teda já jsem před nimi ještě stačila ujet do Brna, ale večer jsem se to všechno dozvěděla po skypu a šla mi z toho hlava kolem. Není lepší servírovat ty problémy postupně? Myslím, že ano, protože když se to dozví člověk ráz naráz, o to těžší je pak odolávat 🙁
Během včerejška jsem vyráběla prezentaci na setkání dobrovolníků, zabralo mi to asi tři hodiny, takže jsem už nestihla zajet do centra do pracovní agentury. Pořád to odkládám, ale v pátek už tam musím zajet, ať se děje, co se děje.
Dneska jdu na swing, jsem zvědavá, jak to všechno dopadne..velmi zvědavá. Třeba mě to mile překvapí, třeba to bude trapas.
Mrzí mě, že sem píšu jen tak krátce, ale víc se mi nechce. To je tak, když člověk před třemi dny navštívil sedmé nebe, a pak ho následně čekal tvrdý pád do reality.
Je to stejné jako s touhle myškou na péru..tak dlouho si s ní hrajete, až vám jednou sama vyletí a praští vás po hlavě.
