Opět tu máme neděli a mě děsí, že zítra zas budu v Brně. Že jsem nic nestihla, co jsem chtěla, resp., že jsem se nenaučila to, co jsem chtěla. Situace je totiž taková, že když přijdu domů, jsem tak vyčerpaná, že jen hodím řeč, když je někdo doma, sleju si horký čaj a přetahnu namluvený výklad do kompu. Usnu kolem jedenácté hodiny, během noci se probudík s děsem, jestli jsem náhodou nezaspala, a pak zas s úlevou usnu. V půl páté mě vzbudí budík, natahnu na sebe v polospánku oblečení, z ledničky vezmu krabičky a jdu na autobus. Musím ho stihnout, je to totiž ten poslední, s kterým to stíhám. Nevím, jak bych to udělala, kdyby mi ujel. Asi bych šla na metro pěšky, ale kdo ví, jestli bych to stihla. V autobuse do Brna většinou spím. Naučila jsem se unsout i v sedě a většinou se vzbudím až těsně před Brnem. Pak mi akorát jede šalina a já čekám cca 15 minut před třídou, kde si čtu noviny, které mi rozdali předtím v autobuse. Čekají mě tři předměty, jednou za 14 dní čtyři předměty. Když zrovna nemáme přednášku, zajedu na byt odložit si všechny věci a při té příležitosti se najíst. Pak zas na třetí hodinu do školy. Pak mám cca 2 hodiny pauzu. Nemá cenu jet na byt, leda když mám to pondělí přednášku, tak to se až tehdy dostanu k tomu, abych se na chvíli zastavila- na bytě. Nedavno jsem objevila prima věc- v knihovně nám udělali takové suprové polštáře vyplněné kuličkami. Už jsem se párkrát do nich zvhla. Je to velmi útulné. Takže ty 2 hodiny jsem většinou na počítači, a pak v polštáři a čtu si. Od sedmi hodin večer máme frazeologii. To už se mi klíží oči. Chudák učitelka je z nás trochu smutná, že nás tam celkem dost spí. Já se snažím přemoct, ale po hodině už s úlevou běžím na byt. V šalině jsem ještě ospalá, ale pak, jak se na bytě najím, se trochu probudím. Stihnu ještě skype s domovem, rozhovor se spolubydly, a to už pak nevydržím a lezu do postele.
Tak to je ten důvod, proč se na zítřek tak moc netěším. Raději bych si dala víkend. Ten pro mě nastane ale až v úterý. Mimochodem zítra plánuju večer po frazeologii zajít na přednášku o Novém Zélandu. Tu si nechci nechat ujít. Snad nebudu ospalá.
Dnes jsme s naším průvodcem procházeli Staromákem a už tam zase stál strom. Má na sobě takové divné hodiny. Ještě nesvítil, ale asi kvůli tomu, že nebyl úplně tak večer. Měla jsem na sobě tentokrát čtyři vrstvy, takže byl rekord, že mi začla být zima až v 16 hodin. Chodili jsme dnes přesně 4 hodiny. Jsem zvědavá, jestli se někdy taky naučím tak dopodrobna vyprávět o tom, jak funguje orloj. Je to moc zajímavá stavba a nikdy jsem tolik informací o něm neslyšela. Mám to ale nahrané, tak třeba to pochopím. Nikdy jsem si nevšimla na orloji malé sovičky, dvou spáčů a třebas jsem vůbec netušila, že na něm nejde nastavit letní čas. Prostě se opět přehodí na zimní, resp. se hodiny začnou zpožďovat.. až je tam zas zimní čas. Prý když se přehodí ručičky, nemá to na to žádný vliv. Závisí to nejvíc na střevech- strojku, který je uvnitř orloje. A ten je nastavený na zimní čas. Jak chytré!
Na konec přidávám písničku, která mi nevím proč zní teď v hlavě.
A taky prosbu. Blaženo, prosím, jestli toto čteš, napsala bys mi do zpráv svůj e-mail? Nemám jak ti odpověděť na tvé zprávy. Díky moc!
Jaké by to bylo, kdyby místo apoštolů chodily v orloji kočky..?.