Tak jsme přijeli. Spala jsem tuto noc dvě hodiny, takže bojuji s únavou, ale musím vydržet. Vystřídali jsme za posledních 24 hodin 7 dopravních prostředků. 5x autobus, 1x loď a 1x letadlo. K večeru mě čeká poslední zkouška našeho sboru, ale nevím, zda to dám, zda budu schopná řídit. Dělám si na povzbuzení ledovou kávu. Návraty jsou vždycky tak těžké… a kupodivu je tu ještě větší vedro než tam, kde jsme teď pobývali. Je tu na chcípnutí. Přitom sluníčko je jakési zastřené, schované za mraky, bílý opar, nebo nevím co. Takhle bude vypadat celé léto? Doufám, že ne. Přitom ještě včera jsme si užívali zářivých žlutých paprsků a jiskřivé mořské vody plné osvěžení. Nejraději bych všechno zaspala a probudila se opět někde na slunné pláži…
