Diplomku jsem ve čtvrtek odevzdala a přesto se pořád nezastavím.
Švédština, švédština a ještě jednou švédština.
Ve čtvrtek jsem využila toho, že jsem v Brně a potkala jsem se se třemi lidmi. Překvapily mě všudypřítomní maturanti, kteří vybírají po cizích lidech peníze. Všude je řev a hluk, jen když jsme si sedly s Pee na lavičku, osm lidí nás oslovilo, abychom jim daly prachy.
Na oběd jsme šli s E. do picerky, kde jsme si vychutnávali pizu za studentské ceny. Po tomhle se mi bude stýskat asi nejvíc. Ráda bych tam ještě párkrát zašla, stejně už nestihnu ochutnat od každého druhu. Tolik jich tam mají.
Zavítali jsme pak do Lužánek a povídali si nad plechovkou piva.
Pak jsem se přesunula do Falku, kde mě čekal M.. Chtěla jsem se bavit, ale pití a jídla jsem měla už dost. Jenže člověk si musí něco objednat, když sedí v kavárně. Potkali jsme se skoropo roce. M. byl na Erasmu v Izraeli, takže se nám pusy nezastavily.
Pátek byl spíše upršelý den, ale i tak jsem vyrazila se svým milým na Petřín. Déšť se naštěstí snesl až pozdní odpoledne. A bylo to pěkné. Vybírali jsme postranní cestičky. Dostali jsme se ke Strahovskému klášteru, ke švédské ambasádě a ke strahovskému stadionu. Ten vypadal hodně zpustle. Zvlášť v proudech deště to na mě působilo smutně. Kam se schovat? Napadlo nás jet se podívat na nové stanice metra. A tak jsme podnikli výlet do čtyř stanic na céčku. Začali jsme v Motole. Vzpomněla jsem si na naši exkurzi po Stockholmu, kde mají speciální výzdobu metra. Tady v Praze stanice nepůsobily výstředně, ale jednoduše a zářily novotou. Líbí se mi to, v jednoduchosti je krása. Líbí se mi bordo barva na Nádraží Veleslavín a na Bořislavce. Nebyli jsme zdaleka jediní, kdo si vestibul metra fotil. A pak déšť na chvíli ustal, tak nás napadlo udělat si piknik u busty Daniela Adama z Velesavína. Ta busta stojí v nedalekém parku. Chvíli jsme poseděli, ale po dešti se ochladilo, a tak nás to donutilo opět zajít do metra. Metro. Netradiční místo, kam zajít na 1. máje. 😀
Včera jsem jela na sraz lidí, kteří mají stejné příjmení jako já. Sešlo se nás kolem 130! Sluníčko odpoledne vykouklo v celé své kráse, i když ráno stávkovalo. A malebná vesnička s kostelíkem mně vždycky uchvátí. Neodolám a fotím. Malé koláčky i svíčková nemají chybu. Jen za chvíli budu zas jako kulička. Ou jé. Jak to dělat, aby měl člověk víc místa na takové dobroty a zároveň aby netloustnul?
Večer jsem zašla plavat, ale i poté jsem měla pocit, že se mi z břicha nevypařil ani jediný koláček. Makové byly nejlepší těch jsem odpoledne snědla asi osm. 🙂
Dnes je neděle, slavný to den a já se jdu podívat na maratón. Nikdy jsem na něm nebyla ani jako podpora, dnes jdu poprvé. Jsem zvědavá, jaká tam bude atmosféra. 🙂
z deviantart.com od EmbraceDarkshade