Víkend se nesl spíš v duchu uklízení a štípání dřeva. Taky jsme si s D. vyměnily naše výrobky, které jsme upekly. Mňam, myslím, že se nám oběma povedly. Připadám si spíš jak po nějaké pracovní šichtě, chtělo by to celý den relaxace. Už se těším, až se nebude muset topit. Už těším na teplejší dny, třeba by se šlo dát už koupat ke konci dubna v rybníku, jako jsem to udělala loni. To bylo bájo. 🙂
Poslední dny se tu schází spousta koček. Pořádají se tu kočičí sněmy a turnaje. Mám dokonce tu největší bitku nahranou na videu, jen nevím, jestli ho sem dám. Je na něm totiž taky slyšet spousta našich komentářů z úžasu. Chlupy lítaly úplně všude. Bála jsem se, aby to přežili, ale nakonec vše dopadlo celkem dobře. Hopsalka je mazaná a se svým milencem Bobem raději zůstala v pozadí.
Když už jsem mluvila o tom jídle, zavzpomínali jsme si na předloňské Vánoce. Díky odmrazování ledničky a mrazáku jsme narazili na předloňské cukroví. No nebylo už moc dobré, páchlo mrazákem, ale nakonec jsme ho snědli. Bylo trochu divné jíst cukroví v březnu. Tento týden jsem si udělala také malou radost, koupila jsem si u Kočičí paní kočičí podtácky pod hrnečky. Štvalo mě totiž, že jsme měli pořád kolečka od hrnečků na konferenčním stolku, nebo jsme museli používat jako podložku karton. Mám z nich velkou radost. 🙂
