Během jednoho dne se všechny květy rozevřely. Asi je to tím teplem, i když jsem od včerejška nezapnula topení. Užívám si těch barev, dokud můžu. Na parapetu, na pacím stolku, na nočním stolku. Připadám si trochu jak učitelka. Jenže učitelky dostávají květiny na konci každého školního roku. Kdežto promoce se dějou jen párkrát za život. Byl to včera krásný den. Díky za přítomnost svých blízkých, za podporu při studiu i nyní při hledání práce. Když jsem tam tak stála před všemi, najednou jsem si uvědomila, že je to poslední moment, kdy se můžu rozloučit se školou. Až dostanu diplom, už mě k ní nebude vůbec nic pojit. Definitivně se s ní rozloučím a půjdu vlastní cestou. A tehdy ve mně zahlodal červíček, který mě nabádal..Neměla bys ty ještě studovat? Neměla by ses přihlásit na nějaký obor? Vztah k Brnu budu mít vždycky, stejně tak vztah ke své univerzitě. Nikdy nebudu litovat, že jsem se vydala tímto směrem. Myslím, že mé rozhodnutí před pěti lety – Brno, nebo Hradec, bylo správné. 🙂
z deviantart.com od Enalla