Jsem zase tady. Do pátku. Unavená a zároveň odpočatá, se spoustou zážitků dosud zaznamenaných jen v bodech. Několik hodin jsem seděla u ISu, kromě dvou předmětů mám všechno uznané, kredity započítané. Jupí! Můžu si tedy registrovat předměty na podzimní semestr. Jediné, co mě nepotěšilo, byla angličtina. Mé pořadí je 663, ale kapacita je jen 360 lidí. Přesto jsem si udělala diagnostický test a uspěla jsem. Mám požadovanou úroveň B1, ale kdo ví, jestli se do těch podzimních kurzů dostanu. Zkoumala jsem, do kterých sekáčů zítra zajdu. Čeká mě totiž výroba kostýmu na larp. Snad najdu patřičné látky. Budu válečník 🙂
A nyní zpravodajství z mých cest.. Trasa byla původně takováto: z Prahy do Brna, další den do Olomouce, ještě ten den večer do Opavy, tam zůstat dva dny, pak přes Ostravu do Prahy a další den z Prahy do Pece. Bohužel se mi ale povedlo jedno neplánovaný cestovatelský faux pas (snad se to tak píše) a v Ostravě ve Svinově jsem si spletla vlak RegioJet. Místo do Prahy jsem jela vlakem do Žiliny. Uvědomila jsem si to docela brzo, a tak jsem vystoupila v Ostravě na hlaváku. Debilní vlaky, proč se křížily v tu samou dobu? A proč to tak divně hlásili? Nu, nejen že mi propadla jízdenka, ale další vlak do Prahy už ten den nejel. Jen nějaký noční, ale tím jsem jet nechtěla.. vzhledem k tomu, že bych se vůbec nevyspala, protože mě čekala hned další den cesta do Pece. Co budu dělat? Měla jsem chuť zajít do hospody a tam to něčím zapít, a pak to zapíchnout někde na lavičce. Ale ne. Naštěstí jsem chytla poslední vlak do Brna. Tam jsem přespala, ó díky, náš krásný byte..a další den ráno jsem hned jela přes Hradec Králové rovnou do Pece. Objela jsem snad skoro celou republiku, ty autobusy zastavovaly v Litomyšli, Poličce, Trutnově.. prostě cestování jsem si užila ažaž. Ale v Peci ve Hvězdě do to bylo super. Sprcha, a pak hned zalézt do postele…hmm. To byla pohoda. Ani jsme moc nechodily, spíš odpočívaly a jen jsme si vyjely na rozhlednu Hnědý vrch. Byly jsme svědky velkého závodu na horských kolech, objevily jsme úžasný krámek s kočičími věcmi, a pak si taky zašly na masáž. V Peci mi připadala zima jak ve Švédsku. Ty předchozí dny byly spíše chodící a poznávací, v Olomouci i v Opavě. O to víc jsem ten komfort ještě víc ocenila.
Přihlásila jsem se na cestovatelskou přednášku o Švédsku, třeba mi to vyjde a budu v Brně jednou povídat o svém pobytu 🙂
Je malá, ale je tam.. taky se vydává na průzkum okolí. Zřejmě její první procházka po švédské zimě, proto je tak nedůvěřivá.
