Jsem unavená, utlumená a hlavou se mi víří události, které se staly během posledního dne.
Tak za prvé: podařilo se mi včera samotné odlovit svoji první kešku. Kousek od našeho bydliště. Vzala jsem si odtamtud figurku Hello Kitty a dala tam odznak se smajlíkem. Druhou jsem už nenašla. A to jsem tam šla dvakrát. Jednou na tom místě bylo hodně lidí a projížděla tudy auta, podruhé(k ránu kolem 5.30) jsem tam sice byla sama, mrzlo až praštilo, ale asi jsem prostě byla slepá. Ohmatávala jsem sloupy, snažila se vyndat gumové drážky, ale nepodařilo se, keška je moc malá. Stejně si myslím, že to v nějaké té gumové věcičce je. Vůbec nechápu, k čemu to tam ty stavaři dávali.
Doma jsem to pak trochu slízla. Ale pochopte, musela jsem se uklidnit po tom šoku.
Ano, je to další věc, z které se mi úplně rozbušilo srdce. Člověk má v hlavě o každém, koho potká, jakýsi obrázek, soubor vlastností, které ke každému tak nějak pasujou. Hlavně u bližších přátel to tak je, myslím. Ale pak přijde něco, co vám vyrazí dech.. a řeknete si, že něco takového byste v životě do tohoto člověka neřekli.!
Diskotéka pro mě byla zajímavá, ale příště by to chtělo lepší hudbu. Hráli skoro pořád techno, aspoň mi to tak znělo. A těch lidí,chtělo by to taky větší parket a levnější drinky. Prostě zlatej swing.
Kočky dneska na chalupě bláznily. Hlavně Gába, která si hrála s provázkem jak malé kotě. Skákala s ním do výšky, válela sudy a nosila ho v držce. Pak venku vyskočila na žebřík, ale nějak to blbě odhadla a zhoupla se jen na předních packách jako na klandru.
