Ahoj blogu,
pěkně jsem Tě flákala. Promiň mi to. Neměla jsem na Tebe pomyšlení. Ani teď ho ještě moc nemám. Ale myslím, že se dřív či později opět rozepíšu. Se svými trablemi a problémy, postřehy a názory. Stále ještě nevím, kde jsem, nevím, kam…
„Kdyby bylo možno zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila.“ Mark Twain
Ahoj blogu,
pěkně jsem Tě flákala. Promiň mi to. Neměla jsem na Tebe pomyšlení. Ani teď ho ještě moc nemám. Ale myslím, že se dřív či později opět rozepíšu. Se svými trablemi a problémy, postřehy a názory. Stále ještě nevím, kde jsem, nevím, kam…
Zdravím z Las Vegas! Relax, pohodička, velké vedro, bazén, kasína a boháči a chudí a světla a černoši a fontány a nahatý ženský plakáty a kartičky a poušť a blbý emhádéčko a otravní pasáci a milí recepční a pobavené pohledy a napodobeniny všeho…
Konečně jsem dočetla tu úděsnou knihu. Knihu, od které se nemohu odtrhnout a zároveň příběh, který mě děsí. Nechápu lidi, co čtou dobrovolně krimi. Ne, že by to nebylo napínavé, ale hnusí se mi číst o mrtvolách a o násilí. I když prostředí, kde se…
Unavená, vyplavaná, ale nechce se mi do hajan. V našem bunku je strašný vedro.
Voda má zázračné účinky, nejen na tělo, ale i na mysl. Cítila jsem, jak jsem čím dál tím víc napruzenější z celého dne a namahavé práce. Naštěstí byl bazén otevřený a…
Prší přší, jen se leje, kap, kap, kapity, kap.To nekapá jen voda za oknem, ale i kohoutek v našem sprcháči. NE že bych ji pila jako tato číča.
Nikdo tu není, a tak jsem si dovolila stahnout film Up. Těším se, až si ho pustím.
Udělala jsem…
Po 14 dnech se mrknu na stránky blogu a připadám si úplně mimo. Nesnáším důchodce, blogerka a její storka s řidičem autobusu, 17 faktů o přitažlivosti, je mi jedno, že jsem single a podobné trapnosti.
Věci, které jsem dříve i občas pročítala, mi…
Zdravím, z daleké USA, ze země za velkou louží. Dnes jsem utřela asi tak 30-40 záchodů a myslím, že se mi o tom bude i v noci zdát. Odpoledne jsme šli do bazénu, konečně, bylo to poprvé. Venku je hezky, teplo, občas až dusno. Večer nám tu svítí…
Kruhy pod očima, rozsezený zadek, okousané nehty a v hlavě pocit, jako bych měla každou chvíli usnout, ne začít nový den a celých těch následujích 13 hodin existovat v bdělém stavu. Jsem ve sračkách a strašně mě to ničí. Těším se, až se budu moci…
Dnešek je den plný vůní. Pivoňky mi voní ve váze na psacím stolku, koláč, který jsem upekla a jako náhodou ho nespálila, protože jsem na něj zapomněla, voněl v troubě, a pak psaní, které jsem dostala, taky vonělo- pánskou vůní. Není těch vůní už…
Jak to udělat, abych vstávala včas a přitom se cítila svěží a čilá? Zase jsem zamačkla budík s tím, že za minutku vstanu a z té minutky se vyklubala hodina a půl. Jak člověk odlišně vnímá čas, když není ještě úplně probuzen. Jsem sama na sebe…