Rubrika: Kočka na každý den

Mám skvělou fotku z tohoto víkendu, kde jsme jako rodina. Je to moc povedená fotka, ale sem ji dávat nechci. Chtěla bych ji nosit u sebe v hlavě na památku. Místo toho přidávám momentku z kuchyně. Hopsalka je všude královnou a má do domu neomezený přístup. Stále čekáme na lišty. Jak nám ty pitomé lišty…

Myslela jsem, že už je nikdy na sebe neobleču. Zůstaly zapadlý úplně vzadu ve skříni na tom nejzazším ramínku. Jak já ty šaty nenávidím.. přitom jsou to „jen“ šaty… za nic nemůžou…a nic by se nezměnilo, i kdybych si místo nich vzala něco jiného.. A tak se po šesti letech bohužel znovu podívají na svět….

Hopsalka to dneska vzala v práci za mě. Hrnula se do ní víc než já. Teď tu vedle mě leží a pomáhá mi svým vrněním dočkat se konce směny. 🙂 Září je čas narozenin…hned tři lidi z mých nejbližších je slaví. Dostala jsem nakázáno od svého milého, že mu mám pogratulovat až po sobotním závodě,…

Jeden den je tichý a klidný a druhý den ze z toho šrumce můžeme po…. Prostě je to jak na houpačce, přitom od října bude zas spousta věcí úplně jinak. Ale vlastně jsem ráda, když se v práci něco děje, aspoň to pak rychleji utíká. Babímu létu se zatím moc nedaří a já mám pocit,…

Tak jsem ještě tu. Přežila jsem to. Kupodivu to nebylo tak strašný, jak jsem čekala. Škoda. Abych se dočista oddělala, musela bych uběhnout ještě o kus víc. Uběhla jsem včera svůj první půlmaraton z Prahy do Kralup nad Vltavou. Zjistila jsem, že jsem uběhla ještě o kus víc, než měří oficiální půlmaraton, totiž když počítám…

Hlína, hlína, hlína, všude samá hlína. V hlavě mám taky hlínu. Nechci to slovo už dneska slyšet! Ale přesto ho budu muset ještě dnes párkrát vyslovit. :-/ Připadám si jak ta slepička, co sháněla pomoc pro kohoutka a lítala po celé vesnici. Budu se modlit, aby mi aspoň dva ze čtyř sousedů řekli své „ano“….

Zdravím! Ani mi nepřijde, že je prvního září, nový měsíc… a že se léto chýlí ke svému konci. I když už koupaliště ve Mšeně bude tento víkend zavírat. A já u toho nebudu! No nic, otevře snad zas příští léto, že? Včera, respektive dneska jsem se rozhodla pro dvě velké věci. S tím souvisí má…

Mám práce až nad hlavu. Celý víkend byl jenom o houbičkách, hadrech, kýblech a saponátech. Z těch prostředků se nám už dělá špatně! Při té práci posloucháme rádio. Ou jé. Ale vlastně mě to těší. S další vyčištěnou věcí jsme zas o kousek blíž našemu cíli. Do postele padnem vždycky jak zabití. Dnes mě to…

Dnes má Rozárka narozeniny. Její 17 let! Do lidské plnoletosti jí tedy zbývá ještě rok. 🙂 Připijeme si na Tvoji počest prvním letošním burčákem z Moravy, pro který si za chvíli pojedu. Hlavně ať jsi pořád čilá a zdravá! Máme Tě moc a moc rádi! 🧡

Víc jak týden jsem se tu neukázala. Žádné pomalé osmělování mě bohužel nečekalo. Všechno jde ráz naráz. :-/ Už mě dost bolí oči. Hodina a půl přesčasu je na mě moc. Ven se mi nechce, když leje jak z konve. Přitom mi chybí příroda, chození po horách, běh a průzkumy. Leda se zavrtat v posteli…