Vždycky jsem si přála mít japonskou sošku Maneki Neko. Tik ťak, tik, ťak… její packa mávající sem a tam mi připomíná svým způsobem hodiny. Měří čas, ale tak trochu jinak. Fascinuje mě, jak vytrvale hýbá tou packou, jako by si chtěla prosadit tu svou. Prý přivolává štěstí a bohatsví. Nevím, jestli tomu mám věřit. Každopádně mám ráda její společnost. Objevila jsem ji náhodou, když mamka přinesla několik blbůstek ze školy domů. Prý ji dostala od jedné žačky jako suvenýr z Thajska. Mamku to kývání packou znervózňovalo, a proto z ní vyndala baterku. Mně se ji doma podařilo opět nahodit a mám z toho radost jak malé dítě. Vždycky jsem tyto kočičky viděla v Číně v každém obchodě se suvenýry. Žádnou jsem si ale nepřinesla. Na noc ji dávám do chodby, protože mě to tikání ruší při spaní. Jinak kočička tráví veškerý čas v mém pokoji. Je uklidňující.
Protože má zdviženou levou packu, vítá lidi a zákazníky. V druhé pacce svírá modlitební tabulku, která symbolizuje přání, které se nám splní. Kéž by. 🙂
O historii a symbolice této kočičky si můžete přečíst podrobněji tady.
