Emoce mám jak na houpačce. Šoky střídají dobré zprávy. A stále čekám na výsledek třetího zápočtu, který jsme psali v pondělí. Nestíhám otevírat poštu. Připadám si jak Harry Potter, když dostával pozvánky do Bradavic. Těší mě to ale. Moc. Jednak postcrossing, a pak další lidi, kteří mi píší. Včera-po náročném stěhování z Brna do Prahy, po uklidňující sprše jsem otevírala poštu a v jednu chvíli mě polilo horko. A pak jsem se dala do smíchu! Z očekávání nejhoršího se vyklubalo originálně pojaté přání k narozkám. Bože, nic tak černohumorního jsem ještě nikdy nedostala. Druhá pošta, tentokrát normální, od stejného člověka, si to u mě trochu vyžehlila. Ale stejně, takové rozrušení na dobrou noc jsem už dlouho neměla!!!
A pak dnešek! Odporný i hezký zároveň. Neustálé cestování domů a někam, dovídám se termín operace.. ano, už je to celkem jisté, leda, že by stal zázrak. Věříte na zázraky? Já ne, ale asi brzy začnu věřit. Ostatně jisté věci se dějí naprosto nevysvětlitelně.
Přepravuju obří dort do naší domoviny, usmíval se na mě, nevěříte? A pak večer sraz s M., podívaly jsme se na stromeček na Staromáku, a pak do naší kavárny, odkud nás vyháněli už ve 20 hodin. A tak jsme musely nahoru do Mc Café do Palladia. Popovídaly jsme o různých, mně dost netradičních tématech na konverzaci. Ale celkem je mi to jedno, dokážu se přizpůsobit na srazu danému člověku. Jde to skoro u všech.
Zítra mám chození po Praze, už od 9.00, a pak odpoledne slavíme a já si asi dám grog a opět horkou sprchu.
Takhle jsem za poslední den několikrát ustrnula..
z deviantart.com od darkcalypso