Mňau, dobrý den.
Chtěla jsem vám představit maminku naší Hopsalky. Naší.. rozumějte, skoro naší. Hospalka je totiž sousedovic, ale je u nás pečená vařená. Chodí k nám na snídani a na večeři a někdy se staví i během dne. To třeba když kopeme dlaždice, nebo betonujem.
Zato maminku Hospalky jen tak někdo nezahlédlne. Ta je hodně plachá. Zatím jsem ji viděla jenom já. Porpvé, když jsem seděla na zahradě u stolku a četla si. Myslela jsem, že to poblíž sedí Hopsalka, ale jakmile jsem zvedla ruku, kočička se lekla a odběhla dál odě mě. Podívala jsem se na ni a zjistila jsem, že to není naše malá Hopsalka, ale kočka o hodně větší a chlupatější. Tou dobou měla nemocnou zadní tlapku a kulhala.. Podruhé jsem viděla maminku Hopsalky minulou sobotu. To jsem zrovna vyšla z domu a ona si to kráčela po naší zahradě. Tentokrát už byla zvídavější a taky zdravá. Sice pořád plachá, ale nechala se zlákat, aby šla ke mně blíž. A tak jsem měla možnost ji i i zvěčnit pro ostatní. Hopsalce jako by z oka vypadla.. jen je daleko větší a chlupatější a v očích už má takový dospělý výraz..
