To bylo radosti, když jsme mohli skotačit v listí. 🙂 To to klouzalo, když jsme omylem zašlápli nějakou z houbiček. Měli jsme jimi posetou celou zahradu.
Škrabací strom by potřebovala i naše Rozárka doma. Je vidět, že si Hopsalka broušení drápků velmi užívá.
Pac!
Dívala jsem se, co to je za houbičky. Podle aplikace, kterou mám v mobilu, to je honey mushroom, asi nějaký druh václavek. Samozřejmě jsme je raději nejedli. Nu a pokrývku z listí jsme dnes už sklidili na kompost.
Je mi líto tohoto motýla. Zamotal se mi asi před dvěma dny do prádla, objevila jsem ho až večer, když jsem věci třídila. Odnesla jsem ho ven na trávu, ale asi zmrznul.. nebo si s ním pohrála naše malá lovkyně.
Dnes jsme si mákli, už dlouho nechci nic nosit. Čím víc se stmívalo, tím větší se kolem nás rozprostírala mlha. Kapičky vody v pavučinách vypadají jak malé korálky. Asi se taky brzy promění v led. Venku přituhuje.
Ani, je to moc pěkné počteníčko. U nás je teď pořád mlha, sluníčko se schovává. Užívejte si podzimu, mám ho ráda a často vzpomínám, jak jsme ho trávili v Kublově 🙂 PA, L.
Děkujeme,Luci, bohužel už je to teď spíš takové mlhavé a sluníčko se neukazuje. Tohle byla světlá chvilka. 🙂
Na podzimu je toho mnoho krásného, ale já dávám palec nahoru pro kocourka. Je krásný a milý. A taky se s ním můžeme pomazlit. S přírodou tak moc ne, i když se mi také líbí.
S přírodou se dá taky mazlit, stačí třeba skočit do haldy listí. Vždycky jsme se v něm jako děti rády válelely.