Dnes jsem se vydala po práci na menší procházku. Začalo to jak jinak než kočkama. Hopsa zná svůj rajón a ví, kam až může se mnou jít.
Tady jsme naproti našemu domu před zahradou naší sousedky Pavly. Hopsa tu má u nich druhý bejvák.
Čuchá, zda jsou doma, ale má smůlu, tentokrát tu nikdo není, zahrada je prázdná.
Hopsalku přišel navštívit tento kocour. Tedy možná je to kočka, těžko říct. Vypadal celkem přátelsky, ale nenechal se úplně pohladit. Měl na krku obojek proti klíšťatům a s Hopsalkou na sebe vrčeli. Nemají se tedy asi moc v lásce. :-/
Vyrazila jsem roklinkou přes spadané listí.
Ráda se procházím v listových závějích..tohle místo je ještě v naší vesnici, ale přeci sem už nikdo nechodí, je před zraky ostatních dost skryto.
Vyškrábala jsem se nahoru a šla pak podél pole. Celý den bylo pod mrakem a já byla moc ráda, že se mi podařilo zahlédnout zapadající slunce. Poslední paprsky tohoto dne.
Sluníčko zapadalo přímo nad naší vesnicí.
Udělala jsem okroužek přes Mšeno a „podole“ se vrátila zpátky. Ani nevím, jak to psát, zda se říká podole, nebo Podole. Naučila mě to tak říkat D. Nakonec jsem potkala pár strašidelných úkolů včetně tohoto pavouka. Když jsem dorazila zpátky do vesnice, byla už téměř tma. Hrozně rychle se teď stmívá…
