Zhruba před měsícem jsme navštívili největší mešitu v Hurghadě. Už předloni jsem se do ní chtěla podívat, ale teprve při druhé návštěvě Egypta se mi to splnilo. Pro mého milého to byla premiéra, ještě nikdy žádnou mešitu nenavštívil. Já už v jedné byla před pár lety v Jordánsku.
Mešita, kde jsme teď v prosinci byli, se jmenuje Al Mina. Myslím, že patří k dominantě celého města. Její vysoké věže září do daleka. Místní do ní mohou samozřejmě zajít kdykoliv, ale turisté jen během dne do cca 17 hodin. Pak nastává svolávání na modlitby. My jsme se vydali k mešitě ještě za světla, ale postupně se začalo stmívat, takže jsme ji viděli i za tmy. Já jsem si samozřejmě musela půjčit hábit, aby mě vpustili dovnitř.
Jedná se o poměrně novou mešitu, která byla otevřena v roce 2012. Žasli jsme nad obrovským volným prostorem i úžasně měkkým kobercem. Líbila se mi celková výzdoba, lustry, jen ty větráky to trochu kazily, ale samozřejmě chápu, proč je tu mají. V létě tu musí být k zalknutí. Prolistovali jsme si knihy, které tu měli k dispozici, ale ničemu jsme nerozuměli, stejně tak nápisům na zdech a na stropě. Sedli jsme si na koberec a odpočívali. Celkově jsem se tu cítila příjemně, byl tu oproti venkovnímu ruchu úžasný klid. Jen tedy do té doby, než jsme zaslechli naříkavé mňoukání.. Ano, do mešity proniklo kotě! A myslím, že si ani neočistilo předtím tlapky. 😉 Nejspíš mělo hlad. Vyfotit jsem ho nestačila, protože ho nějaká paní, asi něco na způsob uklízečky, brzy zahnala. To jsme netušili, že před mešitou nás čeká ještě jiné kočičí stvoření. Lísalo se a chtělo pohladit. Nejspíš taky něco chtělo k snědku. Bylo vidět, že tato kočička je u mešity pečená vařená. Možná jí někdo občas něco hodil, možná to bylo tím, že hned vedle se nacházel rybí trh. 🙂
Byl to hezký zážitek. Když jsme odcházeli, tak zrovna začal muezín svolávat k motlibě. Jeho zpěv se ozýval do daleka. Nevím, zda to měli už předem nahrané, nebo ne, ale musím uznat, že ten jeho zpěv byl hodně dobrý..ty výšky.. ta jeho barva hlasu. Nahrála jsem si dokonce kousek na video, které sem ale nedám, protože něco si chci nechat i jen pro sebe. Vše jako by kolem najednou strnulo. Ten zpěv musí člověk slyšet naživo, aby se mu po těle rozlila husí kůže. Až budete někdy v Hurghadě, určitě se běžte do této mešity taky podívat! Stojí to za to!
