Tohohle mourka jsme potkali během našeho průzkumu zámku v Nižboru. Seděl na prahu, ale když nás spatřil, rozběhl se k nám a otíral se nám o nohy. Hodně přítulný kocourek. 🙂 Viděli jsme, že je zvyklý na lidi. Tento víkend byl celý parádní. Vůbec nic se nepokazilo. Oslavili jsme s mým nejmilejším naše první výročí… i když trochu se zpožděním… a opravdu jsme byli tím nevšedním zážitkem, který jsme si dopřáli, unešení.. Škoda, že takto nemůže člověk trávit víkendy častěji. I když by to asi pak pro nás nebylo tak vzácné. Nejlepší možnou věcí, jak se obdarovat, je dopřát si zážitek. U nás to platí každopádně stoprocentně! Třeba se ještě (nejen) za mourkem do Nižboru někdy podíváme. O:-)
