A zatímco určitě ještě spím, podíváme se na Tajnou. Vlastně bych nikomu neměla prozrazovat kouzlo přednastavení článků, ale někdy je to celkem výhoda.
Takže do Tajné jsem se podívala přesně 1. ledna a tentokrát jsem nebyla na kole, ale pěšmo. A taky jsem byla úplně sama. Nevím, co to do mě vjelo, ale po tom silvestrovském závodě mě to běhání tak chytlo, že jsem si to ještě druhý den chtěla vyzkoušet. Mimochodem silvestrovský závod byl móc fajn. Jsem tak ráda, že jsem se přihlásila. Poznala jsem nové lidi a promluvila se známými tvářemi. A přitom to bylo hodně komorní setkání. Jen pro specielně pozvané.
Ale teď už o Tajné..
Samozřejmě, že jsem celou cestu neběžela, na to nemám plíce a ani kondičku. Občas jsem běh prokládala chůzí. A taky focením.
Po pár krocích v Tajné jsem objevila tuto zarostlou zahradu. Tajná zahrada. Vybavila se mi knížka Tajná zahrada, kterou jsem jako dítě měla ráda. Úžasně sem pasovala.
Zátiší s miniaturním Bezdězem. Ten den bylo vidět hodně daleko.
Že by lípa?
Tajná má celkem 11 stálých obyvatel. Já jsem nepotkala ani jednoho. I přesto mi to tu připadá větší civilizace než Ostrý. Tajná je přeci jen blíž světu. Možná i proto, že sem zajíždí autobus. Sice málo, ale někdy jo.
Poblíž štěkal za plotem veliký chlupatý pes.
Náves s rybníčkem
Tato cedule se v našem okolí nachází celkem často. Podél cest jsou občas vidět hromady řepy. Ceduli tu asi někdo zapomněl.
Domeček v zatáčce s vchodem přímo na ulici
Kaplička, která by chtěla opravit.
Interiér kapličky jako z hororu.
A co bývalo tady? Bydlí v tomto domě ještě někdo?
Památný dům
V okolí Tajné je několik sériovek. Snad mě owner téhle keše za moji fotku neroztrhne. 🙂
Tak zase někdy, vesničko, skoro na konci světa. Budu se sem častěji vracet.. a nejen pro další kešky. 🙂