Když jsme byli před pár týdny v Beskydech, tak jsme se jednoho dne rozhodli vydat na Velký Javorník. Ta rozhledna se mi moc líbila, tak jsme se rozhodli, že jí dáme přednost před Lysou horou. Počasí bylo zpočátku pěkné, ale bohužel se to kolem poledne začalo kazit. V nížině jsme dokonce na chvíli odložili i bundy. Asi dvakrát se nám podařilo sejít z modré trasy. Podruhé jsme zjistili, že jdeme po lesní cestě, která nás zavede ke stejnému cíli. Tak jsme byli rádi, že aspoň cestou nepotkáváme žádné lidi. Bahníčko bylo všude vydatné, ale díky pohorkám se to dalo v pohodě zvládnout.
Potkali jsme i housenku… asi se probudila ze zimního spánku, byla hodně líná.
Jak jsme stoupali, začalo přibývat sněhu a taky mraků.
Cesta k rozhledně není nijak náročná. Na pár chvil se ukázalo sluníčko, ale vesměs bylo zamračeno. Mohlo to ale dopadnout ještě hůř. Nejdřív jsme si sedli do přístřešku u rozhledny a naobědvali se. Čekali jsme, že se třeba víc vyjasní, ale bohužel to bylo marné.
Stavba je to moc pěkná, ale má jednu velkou vadu. Jsou tu špatně udělané svody vody. Tedy pokud vůbec nějaké odvodnění rozhledna má. Pociťoval to každý návštěvník, který byl při výstupu nahoru celkem důkladně zlit. Zvláště v nižších patrech pršelo, jen se lilo. Tající sníh se prostě valil úplně všude. Je to škoda, protože už teď je vidět, že ta voda dává dřevu zabrat. Za pár let to ztrouchniví, pokud někdo nezasáhne.
Venku přitom nepršelo, to je jen mokro všude, kam jsme se podívali…
Rozhledna přitom není vůbec stará, naopak byla vybudována teprve v roce 2013 tuším. Mohl by odtud být pěkný výhled na Beskydy, pokud by ovšem bylo jasněji. Aspoň trochu jsme mohli tušit před námi Pustevny a Radhošť. Lysá hora byla v mlze.
Návštěvníků má přitom rozhledna dost. Potkávali jsme i běžce, kteří, jak jsem se doslechla, běhají nahoru a dolů a soutěží o rekord v počtu výstupů. Mně byla na rozhledně dost zima, pocitově k mínusovým hodnotám. Tak jsme se šli podívat k nedaleké horské chatě, která už tu stojí od roku 1935. Moc útulná byla…a ceny tu mají lidové. Zde je ještě svět v pořádku. Zahřáli jsme se panáčkem a vydali se na cestu zpátky. Tentokrát byla naše barva zelená.
Dva hafani, kteří věrně čekali na své páníčky, až slezou z rozhledny. 🙂 Moc se nám líbili. Ten menší je asi ještě štěně. Šli jsme před nimi už asi 2 km a to štěně muselo být na vodítku. Furt zlobilo. 🙂
Sbohem, rozhledno. Snad neshniješ do té doby, než sem zase zavítáme!
Nechala jsem tu i jeden kamínek… asi si ho brzy někdo vzal.
Stejně tak u krásné Jahnovy studánky jsem položila kamínek. I vodu jsme ochutnali. Říkala jsem si, že bych někdy jela do Beskyd jen tak s baťohem a spacákem a spala pod širákem… Věřím, že by to bylo hezké putování. Ale určitě někdy v teplejším období.
Další překvápko na sebe nedalo dlouho čekat. Objevili jsme tento obchůdek, kde prodávají přebytky ze statku a salaše, které jsou nedaleko. Hádejte, co jsme si tam koupili….? 😀
Pěkný výlet to byl…i když nebylo úplně krásné počasí. Ušli jsme 21,5 km. Užili jsme si to i tak, protože není špatného počasí, jen špatně oblečený turista..