Hudba je lék. Pořád mi zní v hlavě písničky z nedělních Bídníků. A taky ze Semaforu. Teď jsme se dívali na dokumenty o Jiřím Suchém a o Jitce Molavcové. Včera jsem trénovala na kytaru a Rozárka se ke mně přidala, tak jsme měly duo. Líbila se jí písnička o masu a o pečínkách, to se ani nedivím. 😀 Dneska máme zase sbor. Téměř každý den se věnuji hudbě a jsem za to moc ráda. Přináší mi to útěchu.
Rozárka střídavě zlobí a je hodná. Bohužel dost často čurá, kam nemá. Naposledy v pondělí jsem po ní utírala velikou louži v chodbě. Vyčůrala se do krabice s vodovoními bateriemi. Dělá to naschvál. Když jedem pryč, snažím se zakrýt pohovku, ale tentokrát jsem neměla po ruce igelit, tak jsem improvizovala reklamními letáky. Jak myslíte, že to dopadlo? Tuhle fotku jsem pořídila těsně pře odjezdem. Tváří se na ní strašně nevinně…