Bože, to je ale zas den.! Chvíli se klepu zimou a hledám všemožné způsoby, jak se zahřát, někdy ale odhazuju svetry a v místnosti je skoro nedýchatelno. Vstávání na půl osmou má doteď bohužel velké následky. Odpoledne jsem si dopřála dvě hoďky spánku, víc už nemůžu, musím jet na poštu a v 19 jdem s Martinem plavat. Doufám, že nezmrznu a že se mi naopak rozproudí myšlení a krev v těle. Ano, když je člověku zima, hůř se mu myslí.. myslím, že je to tak 🙂 Ale na zpívání to naštěstí nemá vliv. První den jsem se účastnila workshopu skandinávské lidové hudby. Jsem příjemně překvapená, dva Švédi, kteří nás učí, jsou prima. Moc mě to s nimi baví, jsou legrační. Hlavně ten pán, nutí nás vydávat různé zvuky..hrajeme si s hlasem, mečíme, bučíme, pištíme, broukáme a občas se i protahujeme, aby nám nezdřevěněly nohy. V hlavě mi zní jejich písničky.. jako I fjol så gick jag a podobně. Myslím, že mi to i pomůže zlepšit si výslovnost. Mluví na nás jenom švédsky, což je zajímavé.. rozumím jen jednoduchým větám, ale naštěstí jsou mezi námi zkušenější studenti, kteří mají švédštinu už víc v krvi. Škoda, že mi zítra na večerní koncert nikdo nepřijde 🙁 Všichni jsou buď někde na akcích, nebo doma. Jo a taky se mi občas vybaví kusy písniček, které zpíváme ve sboru a které taky budou na našem vánočním koncertě. Ty jo, ale já nechci ještě Vánoce. Ta nálada tu ale už je. Co se dá dělat.. Ostatně, proč ne. Budeme mít prázdniny a dočkáme se třeba té pravé zimy..
z deviantart.com od Focused-Photography