Stále ještě nejsem fit, ba naopak včerejší den strávený v zimě mi vůbec nepomohl. Chtěla jsem se pořád hýbat, pořád někam chodit a něco zvedat, protože práce zahřeje, ale i tak byly momenty, kdy jsem drkotala zubama a přála si být zpátky v teple. A to máme už ve středu generálku a v pátek první koncert! Mám velký strach, jak toto jen dopadne. Těšila jsem se na naše vystoupení, ale kdo ví, zda to dám. Pozvala jsem několik známých a členů rodiny… Proč jen nemůžeme koncertovat někdy v létě, kdy jsou všichni zdraví? Na minulé zkoušce nás bylo asi pět s nachlazením včetně našeho sbormistra. Chtěla jsem si to užít, ale obávám se, že to bude spíš utrpení. Zbývá jen pár dní dát se nějak dohromady, ale jak? Žádný zázračný lék neznám…
Jsme unavení a čeká nás ještě velké sestavování a skládání. A taky oprava světla u auta. Člověk by řekl, že vyměnit žárovku na autě zvládne každý, ale bohužel opak je pravdou. Na těch novejších autech je to peklo. Včerejší večer jsme studovali různá videa, jak na to… Pořád nevím, zda se do toho máme pustit sami, nebo zase zavolat do servisu. Už je to trapný. To si to auto nemůže ty poruchy vymyslet v jeden okamžik? Každých 14 dní jsem v servisu, pokaždé vypláznout několik tisíc, už je to tak ubíjející. Ale jednoočko být dlouho nechci… neřídí se bezpečně… zrovna teď, když jezdím autem skoro každý den, se to muselo podělat. 🙁
Typický postoj Rózy… zahákne se nám za nohu a snaží se vyšplhat nahoru na klín. Au au, to to bolí.. Už brzy zas bude potřebovat zastřihnout drápy..