Konečně konec. Vydržela jsem se s velkým přemáháním dívat na Českého slavíka, samozřejmě to dopadlo tak, jak snad všichni předpokládali. Co mi nejvíc vadilo, byly ty reklamy, někdy i po pěti minutách vysílání. Občas jsem odbíhala, a pak nestíhala pokračování přenosu, ale většinu jsem stihla. Jediné, co mě trochu pobavilo, byl Tomáš Klus a jeho odvážná písnička Za co, pane bože, za co. Jinak mi připadala většina zpěváků i skupin na jedno brdo. Jsem ale ráda, že vítězi ve své kategorii se stali Kabáti. Těm to přeju.
Dneska jsem se byla podívat s kamarádkou na rozsvícení vánočního stromku na Staromáku. Sama bych se tam nikdy nevypravila, ale Míša mě pozvala, a tak jsem po krátkém váhání pozvání přijala. Mé tušení, že všude bude hafo lidí, se splnilo. Do dvou ulic, přes které jsme chtěly na Staromák vejít, nás vůbec policie nepustila. Naštěstí v Dlouhé ulici zátarasy ještě nebyly. A tak jsme vybojovaly docela pěkné místo.. strom jsme viděly tak z 200 metrů, pěkně celý.. Stromek při rozsvěcování vydával různé barvy a dokonce prý k tomu hrála i hudba. Tu jsme ale neslyšely. Myslím, že mu to nejvíc sluší, když září celý bez žádných blikacích a barevných efektů. Oběma se nám dokonce podařilo později probojovat až úplně ke stromu, problém pak ale byl dostat se z náměstí pryč. Každý chtěl někam jinam, a tak byla dost mačkanice. Myslím ale, že jsme ještě s Míšou dopadly dobře. Chvíli jsme si u památníku vychutnávaly zářící stromeček, a pak se vrhli do davu. Naštěstí jsme našli super východ podél zadní části stánků, a tak se nám brzo podařilo těm masám lidí utéci. Zamířily jsme do kavárny U Lucerny, je to má oblíbená.. překvapilo mě, že je tam málo lidí, je poměrně blízko Staroměstského náměstí. Straciatellový dort neměl chybu.. mmmmmm O 🙂
Dnes jsem byla ve dvou obchodních domech-Palladiu a Globusu. Kalhoty, které jsme si minulý týden koupila a zapomněli mi z nich sundat bezpečnostní pojistku, už můžu nosit.;) Všude je ale strašně moc lidí, nevím, proč to. To už se všichni připravují na ty Vánoce? Vždyť ještě skoro jeden celý měsíc. Navzdory tomu, že si nechci Vánoce teď ještě připomínat, že se na ně ani moc netěším, se mi rozsvícení stromečku líbilo. Lidi v supermarketech, přetopených obchoďácích a v metru mě ale zas přivedli k zhnusení. Nemám ráda všemožné reklamy a „akce“, které mají jediný cíl..nalákat vás, abyste si zboží koupili a obrat vás o peníze. Nad dárky jsem ještě moc nepřemýšlela a vůbec netuším, co bych komu měla dávat. Blbosti se mi kupovat nechce a potřebné věci se tak jako tak koupí. Sama ani nemám skoro žádný nápad, co si přát k narozkám a k Vánocům. Mám spíš pár abstraktních přání. Jinak nevím, jak to letos udělám(e). Na jednu stranu bych ráda zastavila čas.. a klidně bych si tak ještě čtyři pět měsíců pobyla tady a teď.. Na druhou stranu cítím, že by mi možná prospěla i nějaká radikální změna. Uvidím(e)..
Snad jen aby letos napadlo hodně sněhu, to bych si moc přála.
Rozárka.. těsně před podáním pasty, která jí má pomoci s trávením chlupů.. moc šťastně se netváří.