Tak jsem se teď mrkla na ten otřesný úkol-četbu, kterou máme mít na středu a asi to poprvé nedám. Připadá mi, že čím víc se blížíme ke konci semestru, tím víc stránek musíme číst. Tentokrát je to ale 90 stránek. Už jsem jich 25 přečetla, ale skoro vůbec nic z toho nemám. Kdyby to byl nějaký příběh, mělo to děj, tak to určitě do konce vydržím, ale tohle jsou jen dialogy o ničem. Ach jo, co budu dělat? Napsala jsem Anne, třeba si to nějak rozdělíme a každá přečte něco.
Jsem v Brně, odpoledne jsem sem přijela. A víte co je nejdivnější? Žádné Velikonoce jsem letos neslavila. Přála bych si je docela oslavit aspoň dodatečně, až dorazím ve čtvrtek v noci domů. Víkendovka totiž proběhla netradičně(rebelsky). V pátek jsem to měla jen tak tak, ale na nádraží jsem skupinku, která jela do Bučovic našla. Cestou jsem potkala P. . Už ten večer jsme začli tancovat. Společně s jedním klukem nás převeleli do skupinky začátečníků, kde jsme se učili kroky. Ostatní po protažení už trénovali taneční figury. Musím říct, že první den a půl mě irské tance moc nebavily. Hlavně proto, že se nad tím muselo hodně přemýšlet, kam šlápnu, jaký krok dělám, kam se sunu apod. . Když nás pak přiřadili k ostatním, připadala mi hudba děsně rychlá a já jsem byla ráda, když jsem se dostala nějak na místo, kde jsem měla stát.
Pak ale přišel zlom. Možná taky proto, že v sobotu večer pomalu nějací lidé odpadli. V neděli nás už bylo asi jen 10, 12.. Prostě jsem už přestala myslet na kroky a snažila se víc se přizpůsobit ostatním, sledovat je a poslouchat hudbu. Velmi mi pomohlo, když někdo ty figury během tancování říkal. A když mi to hned nedošlo, prostě mě tak odšoupli 😉
Jsem velmi ráda, že mě to hned neodradilo a že jsem vytrvala. Včera jsme se v malé skupince naučili podle videa Three tunes. Nenašla jsem žádné kvalitnější video, je to ke konci trochu mimo hudbu.. ale ten odkaz se dám. Abych si to mohla třebas zas za půl roku pustit, až zas pojedu na víkendovku. Nejdůležitejší jsou ty figury. Ta písnička je nekonečná. Celý večer jsme tímhle tréninkem zakončili. Prý to trénovali asi šest hodin.. kdežto my jsme to zvládli za půl hoďky. Markéta byla fakt dobrý učitel 🙂
Mimo jiné už taky nechci dlouho vidět střešní tašky. Práce se dřevem mi nevadila. Skládání je fajn. Ale ty tašky…myslím, že jsme odvedli velký kus práce. Doufejme, že další střecha se na bučovickém zámku jen tak vyměňovat nebude.
No a k těm Velikonocům..protože to byla rebelská víkendovka, tak jsme místo Velikonc jako praví rebelové slavili Vánoce. Se stromečkem a adventním věncem uprostřed.. zpívali jsme koledy. Nebo spíš na melodie koled vymýšleli nové písničky. Prostě ulítlá akce. Ale rozhodně nelituju. Počasí bylo krásné a včerejší odpoledne jsme si zpříjemnili návštěvou cukrárny. Mňam 🙂
z deviantart.com od Blueberryblack