Přijela jsem skoro po týdnu a nestačím se divit. Všechno tak povyrostlo, ne-li zarostlo a já se skoro prosekávám džunglí. Samozřejmě jsme měli jako skoro vždycky smůlu. Celou dovolenou nám propršelo. Nepamatuju si ani, že by někdy přestalo. Obloha byla pořád šedá a z okna byla pořád vidět vodní průtrž. Neříkám, že se mi nelíbilo poslouchat kapky dopadající na střechu. Zvláště když jste zalezlí v posteli. Ale když už déšť trvá třetí, čtvrtý a nakonec i pátý den, jste z toho mírně zklamaní. Chtěla jsem vylézt na Praděd. Výstup jsme ale v proudech deště museli vzdát. Samozřejmě že dnes, když se vracíme k prokletým počítačům, je zase slunce..dokonce i na Pradědu se údajně vyčasilo. :-/
Zato tady u nás doma toho moc nespadlo. Poznám to na nádrži na vodu, která se ani celá nezaplnila. Aspoň že rostlinky nepomřely a zelenina nám krásně povyrostla. Trocha vody přece jen asi přišla. Stejská se mi. Není tu Hopsalka, přemýšlím, kde asi běhá. Snad na nás nezanevřela a nenašla si jiné páníčky. Ani Rozárka tu není, odvezli jsme ji do Prahy k jinému krmiči. Na dovolenou ji brát nemůžeme a jelikož se ještě na pár akcí chystáme, nemáme to srdce tahat každý týden Rózu tam a zpět. Ale chybí mi, je to znát, že tu není žádná jiná duše..
