Dneska je den na nic. Právě projíždím inetrnetem, dívám se na otřesné fotky hladovějících dětí v Somálsku, reportáž na téma vedro ve světě.. na mysl mi připadne taky Afgánistán, z něhož jeden můj kamarád z workcampu musel utéct.. teď neví, jestli je jeho rodina vůbec naživu, či nikoliv..nemá s nimi vůbec žádný kontakt a zpátky do své země se taky nesmí vrátit. Hned by ho zatknuli a asi i zabili. Proti takovýmto věcem mi připadá mé bědování nad seminárkou jako největší prkotina. Jsem sama doma a zítra asi pojedu za dědou. Včera v metru jsem dočetla knížku Zauber der Johannisnacht, ještě mi ale zbývá doslov. Tak doufám, že to nebudu číst ještě tři měsíce.
z deviantart.com od franco-andres