Nazdárek! Koukám, že jsem od pátku nepřidala žádnou kočku na každý den. Přitom se toho celkem dost přihodilo. Jenže se vracím domů pozdě, a i když náhodou přijdu brzy, jsem tak unavená, že nemám sílu psát. Přijímačky byly jako vždy těžké. Připomněla jsem si čas, když jsem se hlásila na němčinu a do Brna jsem kvůli tomu vážila speciální cestu. Zdaleka mezi uchazeči ale nebyli nynější čtvrťáci ze středních. Uvidíme. Výsledek budu znát do 13. května. V sobotu jsem dala oběd na lavičce- těstoviny s tuňákem. Pak jsme s kamarádkou zavítaly do Veselé čajovny, která se nachází ve Veselé ulici. Hrála tam taková diskošková hudba. Nejvíc se mi líbila křesílka, která byla akorát uspořádaná na záda. Daly jsme si čaj Dívčí jaro. Jak stylové! To setkání mě celkem povzbudilo. A taky jsem byla ráda, že si mám s kým popovídat. Mám na mysli s někým, kdo nemá úplně opačné názory než já. Další den- tedy v neděli, jsem byla několik hodin v CPSce. Zjistila jsem, že se mi tam nejlíp pracuje. Když vidím ostatní, jak jsou zapálení do studia, hned to jde líp se psaním bakalářky. Oběd byl zase krabičkový, to samé co v sobotu. Později odpoledne jsme podnikli s kámošem výlet. Původně to mělo být někam úplně jinam- na Červený kopec. Jenže tak to většinou dopadá, když jdeme s E. někam, skončíme nakonec úplně někde jinde. Prožili jsme pár pidi dobrodružství. Například mě šokovala přehrada. Prošli jsme koryto suchou nohou po kamenech, vody tam bylo celkem málo. I když to děsně klouzalo. No a ani ne za 2 hodiny, když jsme se vraceli, v korytě teklo obrovské množství vody, odhaduju tak hloubku 1-1,5 metru. To bychom asi už jen tak nedali. Je pro mě fascinující pozorovat, co voda dokáže. Také jsme potkali dva plavce a na molu se báli, že k nám přijede loď a my budem muset pryč. Celý výlet se totiž nesl v duchu tiramusu. E. ho přinesl asi kilo! Prý ho dostal od kamarádky, která ho připravovala pro své blízké. Ti jí ho ale hodili na hlavu. Nechápu! Sice bylo bez alkoholu, ale i tak mi to moc chutnalo. Dokonce i ty hrozinky! No a tak jsme se každou chvíli prostě zastavovali a dávali si do nosu. Tiramisu se muselo co nejdřív spotřebovat. E. mi vždycky dával na výběr, kudy můžem jít. Vždycky jsem si vybrala tu obtížnější variantu. Šli jsme i lesem, kolem zoo a na poli jsme si pěkně nabahnili boty. Pak kolem nás projel cyklista a kapky kaluže se rozstříkly všude kolem nás a i na nás. Přesto jsem nelitovala, že jsme zvolili tuto variantu. Dnes jsme měli ve škole jen morfologii. Pak jsem se taky věnovala celkem intenzivně čtení průvodce Pekingem a pár věcí mě tam celkem rozesmálo. Už se vidím, jak mluvím čínsky 😀 Tradičně několik hodin v CPSce a taky brainstorming nad bakalářkou.Taky jsem se stále ještě pokoušela najít červený svetr, ale jako by se po něm slehla zem! Nikde nic takového nevedou. Aspoň nic podle mých představ. Asi jsem moc náročná. Večer jsem zavítala na cestovatelskou přednášku o Izraeli, ale moc mě to nebavilo. Čekala jsem zážitky z cest a ne výčet dopravních prostředků a jídel. Toto bych zmínila spíš jen okrajově. Spousta věcí mi byla dost známá. Taky jsem byla hladová, takže jsem nevydržela až do konce.
Tak to byly v kostce mé poslední čtyři dny. Ještě dva a půl a budu v Praze. Celkem se domů těším. Celkem.. spíš hodně 🙂
z deviantart.com od LiwenQ