Řítíme se z kopce dolů. Aneb jak by řekl jistý pán „už padáme a není cesty zpět“.
Tenhle víkend byl jako kdybych prožila minimálně týden. Tolik jsme toho zažili.. A taky za to určitě může počasí, které se měnilo snad každou minutu! Připadalo mi pak, jako bych prožila víc dní za sebou. Mělo to vlastně docela kouzlo. 🙂 V neděli jsme byly s D. běhat v bahně a pořádném terénu. Pěkně jsem si tam roztrhla ponožku. Ale byl to zážitek. A máme v kapse 10 kilometrů. Cestou svítilo sluníčko, pršelo i sněžilo. Jak kdybychom oběhly půl světadílu.
