Zase doma. Konverzace v němčině mi teď zlepšila náladu. A ten skok z Prahy do Brna a zpět mě probudil z letargie. Včerejší zkouška dopadla překvapivě dobře. Takže už zbývají jen dvě opravky a bude hotovo :-/ Dozvěděla jsem se děsnou věc, holt pykám za to, že nejsem na facebooku. Asi se tam budu muset bohužel taky přihlásit. Stejně už je ale nejspíš pozdě.
To bych nejela do Brna, abych hned nevymetla dvě tančírny. Nejdříve dvě hodiny v tanečáku u Lídy, kde jsme tancovali latinu, klasiku i skupinové židovské. A pak hurá na swing. Sice to tam spíš nežije, než žije, ale přeci jen jsem si několikrát zatancovala. Je pravda, že v Praze, je parket plný skoro pořád. Kdežto v Brně se spíš jen povídá a parket zeje prázdnotou. Škoda. Chce to víc lidí.
Na byt jsem přišla až před jedenáctou, čekala mě ještě dlouhá debata se svou spolubydlou a zdánlivě rozrušený H., který nestíhal dodržet termín své seminárky. Ráda usínám unavená.. ale ne psychicky. Dobré je, když je to vyvážené a nebo když fyzická unavenost převažuje. Dnes mi letí dvě kamarádky do zahraničí, jen pár hodin od sebe. Prožívám to s nimi. Právě jsem si přečetla článek, který jsem napsala přesně před rokem. Čiší z něj velká nervozita a strach. Tímhle si ale musí projít každý.
z deviantart.com od TomiTapio