Stále ještě v potaneční náladě, i když škola na mě už pomalu doléhá. Nohy jsou pořád unavené a spát se mi zřejmě bude chtít už v osm. Včerejší večer a noc byly dost dobré. Padla jsem kolem jedné do postele.. a kupodivu nemohla usnout..když jsem zavřela oči, pořád jsem tancovala 🙂
Ačkoliv obloha nevypadala slibně, nakonec jsme si udělali procházku na Špilberk, kde to vypadalo celkem strašidelně. Lucerny se kývaly ve větru, jen to světlo mělo jakýsi hřejivý nádech.. nikde ani živáčka, fičelo.. temná obloha..ale naštěstí žádný déšť. Ohřáli jsme se v čajovně, kde jsem si dala honeybush a Pavel nějaké povzbuzovadlo. A pak jsme zamířili do kavárny, kde se konala swingová tančírna. Poprvé jsem zavítala na nedělní tančírnu. Líbila se mi mnohem víc než tan úterní. Většinu lidí jsem neznala. Spousta byla ve slavnostním a stylovém oblečení. Usadili jsme se nahoře na balkonu. Tu kavárnu Gracian jsem předtím taky neznala. Líbí se mi, jsou tam pověšené obrazy přírody a zeď je dokonale vymalovaná samými květinami. Pavel mi ale říkal, že se prý všechna výzdoba každý měsíc mění. Nechápu, jak můžou takovou krásu jen tak smazat. Brzy jsme šli na parket a vyzkoušeli, jak nám to spolu půjde. A byla jsem velmi příjemně překvapena. Na swingu byl jen několikrát, ovládá už ale hodně kroků i figur, takže jsem se od něj nechala krásně vést. Zúčastnili jsme se také minilekce, kterou si pro nás připravili dva lektoři. Kavárna praskala ve švech. Naučili jsme se několik vtipných figur a triků.. plácání, zadky, předskočení dopředu a ještě jednu v open pozici. Vyzkoušela jsem si tancovat taky s jedním tanečníkem na vyšší úrovni než jsem já a s jedním klukem, který tam bylo poprvé. Ale jinak jsme tancovali s Pavlem pořád spolu. Pro mě to je po dlouhé době tanečník, s kterým si tancování 100% užívam. Myslím, že základem je umět vést a to on fakt umí. Připadalo mi, že jsme byli naladěni tanečně i náladou na úplně stejnou vlnu.. co víc si přát? 🙂 Řekli jsme si, že to určitě někdy zopakujeme a že to v Praze těm profíkům natřem 😉
Dostalo se mi luxusu dovozu až k mému domu.. dokonce dvakrát, protože poprvé jsme trochu špatně najeli. Kamarád pak měl ještě dloooouhou cestu domů. Už dlouho jsem si tak dobře nezatancovala. Možná nikdy. Skoro na všechny písničky, které tam hráli, jsme tancovali. A zůstali jsme až do konce. To se mi myslím ještě nestalo!
Na bytě mě tu trošku vystrašil Hugíno, který tu seděl na zemi v bundě a čepici.. vypadal jako dlouhý trpaslík. Chvilku jsme povídali, a pak jsem mu popřála dobrou noc a zalehla. Jen spánek zezačátku nepřicházel.. měla jsem pořád pocit, že mi nohy samy tancují.. 🙂
z deviantart.com od hoschie