Ty jo, poslední dva dny jsou teda síla. Hezké okamžiky střídají ty hrůzostrašné. Nevím, jestli to sem napsat.. nevím, jak to vůbec napsat. Mám z toho takový divný pocit. Přeji si, aby ze mně vyprchal, ale nějak to nejde. Všechno je jednou poprvé… Každopádně přijdou horší věci, než je zrušená dovolená. O tom jsem se mohla včera přesvědčit na vlastní oči.
Doznívá ve mně taky trochu ještě včerejší báječná večeře, proto jsem dnes téměř nejedla. Přišívám poutka na ručníky. Štvalo mě, že výrobci na ně jaksi zapomněli. Skoro na žádném našem ručníku nebylo poutko a všechny padaly, a tak jsem vymyslela způsob, jak ta poutka přidělat. No a taky relaxuju..a snažím se nemyslet na tu věc..
