Možná nakonec má spolubydlící, která řekla, že žiju na sto procent, tak úplně nelhala. Aspoň v posledních dnech se tomu trochu přibližuju. Doufám, že to neodskáču nějakou nemocí. Stejně největší viníci jsou mé dvě boty, které jsou bohužel nekvalitní a děravé. A přitom nové. A tak jsem při včerejším koncertu řešila dilema, jestli zůstat v mokrých pohorách, nebo jestli si obout plátěnky a riskovat, že mi do nich napadá při přecházení mezi budovami sníh. Vyšlo to asi nastejno. S kamarádkami jsme se navzájem utěšovaly fatamorgánou v podobě pálivého písku u moře. Od půl páté do osmi jsme mrzli v kostele na zkoušce, od osmi byl koncert už naostro. Ta zima mi dost bránila v tom, abych si zpívání dostatečně vychutnala. Ale i tak se mi to moc moc líbilo. Překvapilo mě, že kostel by celičký zaplněný. Těší mě, že se to i kamarádům i mamce líbilo a nelitovali, že přišli. Konečně něco, kde je vidět výsledek a smysl toho, co děláme. Vánoční atmosféra mě docela pohltila, bylo to skoro jako pravé severské koncerty 🙂
Dnes od rána lítám po škole, pak po jednom centru, kde mi radili, jak na zdravou výživu(trochu jsem se zděsila, dozvěděla se i pár užitečných rad, ale celkově jsem se nenechala zlákat.. ještě to tak, aby ze mě mámili peníze.. to znám!)
A odpoledne s E. výlet na rozhlednu! To bylo něco! Už dlouho jsem žádný adrenalin nezažila. Asi jsem to teď potřebovala změnit. Asi hodinu jsme jeli různými autobusy za Brno, a pak pěšky sněhovou krajinou, všude ticho, prostě skoro jak v pohádce( nebo ve Švédsku.. až na ten sníh, toho je na Moravě o dost míň). Hladina adrenalinu se mi právě zvýšila při překonávání balvanů. Všechny byly zasněžené a někdy jsem si připadala vážně ja kamzík. Občas jsme museli i po čtyřech. Na jednom kritickém místě mě E. jistil, jinak bych se hoooodně bála, že mi to podklouzne a skončím v propasti. Rozhledna byla maličká, ale pěkná, ležela celkem na nepřístupném místě. Ještě nikdy jsem nelezla na rozhlednu v zimě, mělo to své kouzlo, zezhora jsme viděli zasněženou krajinou a do pomalu topící se tmy vesničky( a někde v dáli Brno). Na rozhledně mi E. předal dárek k Vánocům. Super nápad! Pěkně to tam ale fičelo, a tak jsme šli brzo dolů. Cestou do vesnice jsme se klouzali a bylo to dost o hubu. Naštěstí jsem měla nepromokavé boty, které mi E, půjčil. Výlet se vydařil a já stihla akorát dojít na byt, sbalit si a hurá na autobus do Prahy. Jsem ráda, že jsem doma. Tááák jsem se sem těšila!
z deviantart.com od JesseCooper