Tak jsem se zas týden neozvala, protože aktivit bylo tolik, že jsem si na blog ani nevzpomněla. I dneska mám co na práci. Přípava linky je v plném proudu, tak tu bude zas všechno trochu vzhůru nohama.. ještě víc než dosud bylo.. 😀 No a do toho dělám němčinu a trénuji běh a taky hru na kytaru a snažím se aspoň každý den dělat nějaký sport, i když ne vždy to dodržím. Včera jsem odeslala k vyvolání fotky z loňska. Ještě mi zbývá sehnat nějaká pěkná fotoalba. Róza měla včera zase špatný den, respektive večer. Zas mě hrozně vystrašila, když tu zkolabovala, ale tuším, že to je jejími střevy. Jsem blbec, že mě odpoledne oblafla a dala jsem jí kus syrového vepřového. Asi už to maso nemohla rozkousat, tak ho spolkla, a pak ho nemohla strávit a tlačilo ji to. Ach jo, to byly zas šílené minuty…nikomu nepřeju něco takového vidět. Ale vzpamatovala se. Díky bohu! Hopsa je oproti Róze kulička…. opět víc široká než dlouhá. Má podkožní zásoby, které se jí do těch mrazů náramně hodí. My jsme ji i tak obšťastnili kapsičkou, inu musíme si ji podplácet, aby za námi furt chodila. Ona to na léto zase vyběhá.. 🙂
