Snad jsem napsala všem, kterým jsem napsat chtěla. A teď ještě něco vyplodit na blog. Tak telefonát nedopadl nejlíp, ale jsem ráda, že už mám jasno. Užívám si pražské jaro a snažím se pochopit co nejvíc příkladů z TSPček. Připadá mi, že mi to čím dál tím víc nejde. Dnes mám doučko od naší sousedky. Už jsem tam nebyla od té doby, co jsem byla ve čtvrťáku na gymplu. Jé, to jsem si fakt nemyslela, že budu ještě něco matematického někdy v životě potřebovat..
Dnešek byl ve znamení výpravy do dalekých Říčan a 100 bazénů, které jsem uplavala. Byl to hec. Už skoro 3 neděle jsem nebyla plavat, takže po té stovce mě nohy sotva unesly. Ale řekněte, kdo by neodolal, když jste v bazénu téměř sami! Opravdu! Ne, nebyla jsem ve Švédsku. To byl Barrandov v 15 hodin odpoledne! Asi všichni ještě pracují a jsou v práci. Ve čtvrtek taky budu. Vychytala jsem dneska směnu, která se uvolnila. Učit se tam můžu tak jako tady, tak proč to nevyužít.
Kočka na dnešek bude říčanová. Procházela jsem se venku, když měl doktor pauzu a co nevidím. Černého pekelníka! Bohužel se nedal pohladit. Tak aspoň zdálky. Zjistila jsem, že v Říčanech jsou pěkné lesy s turistickými trasami. Vždycky je to pro mě udivující, když vidím tu „dálnici“ procházející prostředkem města. Přitom hned kousek stojí léčebna pro děti. A je fakt, že vzduch je tam podezřele čistý. Je to těmi lesy, že zadrží ten smog ze silnice? Moc tomu nerozumím. Vždycky, kdyžtam jdu na podzim, divím se, jak je u silnice krásně zbarvené listí. Padá na chodník jak vločky. I teď tam to listí bylo. Nikdo ho neuklidil. Bohužel už mělo jen světle a tmavě hnědou barvu. A nešustilo. Do Říčan jezdím jednou do roka, ani mi nevadí, že mám doktora tak daleko. Je to pro mě příjemný výlet. Akorát by tam mohly jezdit častěji busy. Někdy čekám i 45 minut. Další skvělá věc je, že jsem dostala speciální léky, které by mi měly pomoci v nouzi. Alergie, boj se!