Rózinka dostala novou hračku v podobě polštářku s kozlíkem. Ne že by sis ním tedy hrála, ale když jsem jí ho položila vedle, dala si na něj packu, a pak dokonce hlavičku. Modlíme se, aby měl na ni kozlík léčivé účinky a uklidnil ji. Polštářek jsme si přinesli ze Svatováclavských slavností ve Vysoké. Prodávali tam v jednom stánku výrobky, jejichž koupí jste pak přispěli automaticky na psí a kočičí útulky. Tak jsme byli rádi, že jsme udělali dobrou věc. Náš sbor včera ve Vysoké zpíval v kostele sv. Václava a myslím, že se nám to vystoupení opravdu vydařilo. I počasí bylo skvělé. Jen dvě věci mi ten den pak zkazily, ale o tom tu radši psát nebudu. Dnes jsme nakonec nikam nevyrazili, po dlouhé době jsem měla den bez řízení. Pekla jsem chačapuri, vařila brokolicovou polévku a připravovala jídlo i na další dny. Odpoledne jsem pak pracovala do své druhé práce. Jen jsem neměla zrovna úplně kreativní slinu…
Taky jsem se pustila do nové knížky o Jarmile Novákové, kterou mi půjčil děda. Byla jsem překvapená, když mi říkal, že tu zpěvačku znal osobně a má od ní dokonce i autogram! Ze včerejška nám zbývá dokoukat jeden film, protože včera to bylo s filmy takové divoké. Dodívali jsme se na seriál Ranč u Zelené sedmy, který se mi náramně líbil. Jako by mi mluvil z duše. A zvířata jsou prostě skvělá vždycky! Hlavní postavy si na nic nehrajou. Řeší problémy, které i nám jsou často dost povědomé.. aneb život na venkově není úplná pohádka.. Škoda jen, že ty díly jsou tak krátké. Pustili jsme si pak ještě jeden film, ale museli jsme ho asi po 20 minutách vypnout, jak byl strašný. Tak jsme si chtěli spravit náladu ještě jiným filmem, Učitelem tance. Ten musíme dnes dokoukat, ale mám strach, že to bude smutné. 🙁
Nevím, jestli se mám těšit na příští týden, jsem zvědavá, co přinese…
