Rozárka si poslední dobou oblíbila místo, kteréleží snad nejvýš střeše- naší knihovnu. Sedí tam jako karas a pozoruje nás z té výšky. Stává se z ní čím dál tím hečí kočka, stáří ji zkrášluje. Cipísek se prý na chvíli vrátil navštivit naši chalupu. Ale moc tam nepobyl. Je to prostě kočka toulavá a nevěrná. Nevěrné jsou všechny kočky, ale toulavé jen některé. Podařilo se mi dočíst skripta z lexikologie, ale mám v tom guláš. Skoro každý pojem zní stejně a něco jiného znamená. pak mi ještě zbývají dvě kapitoly slovíček.. ale to nepočítám pracovní listy. Děsí mě to, ale zároveň naplňuje. Jsem ráda, že mám co dělat. Aspoň trochu to zahání smutky, které mě občas přepadají.
Mí němečtí přátelé už odjeli. Zažila jsem tu s nimi ten nejzvláštnější Silvestr. Setkání s nimi bylo pro mě velmi obohacující. Nejen že jsem si procvičila němčinu( a k tomu zjistila, že s kapkou alkoholu v krvi mluvím plynuleji a nemusím tolik přemýšlet nad členy a slovesy, která se dávají ve vedlejších větách na konec). Němci a Češi k sobě mají blízko, ale přesto mě spousta věcí překvapila. Třeba silvestrovské minifilmy, které mi moc nepřipadaly vtipné. Nebo to, že se smějí Němcům, kteří pocházejí z východního Německa. Myslela jsem, že drží víc jako stát při sobě, ale třeba Bavorsko hodně usiluje o to stát se samostatným státem. Když jsem jim pouštěla naši parodii na Němce, řekli, že to je přece o Bavorech, ale ne o nich. Úplně se od nich oddělují.
Další věci ze včerejšího večera raději už jen v útržcích: dlouhé vypravování na metro, cesta nočními uličkami, funkce navigátora, jsme pünktlich, ale na místě nikdo není, šlapem nahoru po schodech, výhled na Prahu, zakotvujem, jehla v kupce sena aneb všude samí Němci, absint ala pasta na zuby, Sprizzer, ohňostroj sílí, půlnoc a přípitek, novoroční objetí, všeobecná radost, šplhání na třímetrovou/čtyřmetrovou zeď,strach, odpalování petard, dovypitá flaška je prázdná, ale brzy je na tisíc střepů, lidi odchází, volám, ohňostroje utichají, 14 lahví šampaňského a skladatel Jakob se svými dvěma společníky, zvláštní rozhovor nejen o Singapuru, a bratřích Vranických, nejméně pětkrát: Skål, Prost, Na zdraví… lekce francouzštiny, necítím špičky, poloprázdno, nebaví mě to a mrznu, uvězněna, útěk noční Prahou, příjemné teplo, metro už nejede, první novoroční nedobrovolná, ale přesto krásná procházka.. až na Anděl, noční bus, kolem 2.15 hned uléhám.. v půl šesté mi zvoní mobil, musím dolů otevřt, ale jsem v polospánku..
z deviantart.com od NowPictured