Návrat domů z hor nebyl snad nikdy šťastnější než včera a dnes. Hladová Róza mi vyčinila, přitom byla sama bez dozoru jen pouhé dva dny. Zas je mi zima, zas musím pít čaj s rumem, zas rozdělávám kotel a nahřívám se pod elektrickou dekou. Poslední dny jsem si připadala trochu jako ve videoklipu Cesty od Marka Ztraceného. I když vlastně realita byla naštěstí mnohem příznivější. 🙂 Rózina tlapka je teď pohlazení na duši.
