Po hodině a půl jsem do konce dočetla ukázku, kterou máme mít na pondělí. Švabach už jsem dlouho nečetla, ale nebylo to hrozné. Po pár stránkách jsem si zas zvykla. Horší to bylo s kvalitou oskenované kopie, ale podařilo se 🙂 Spočítala jsem si předměty, do kterých budu muset na každou hodinu číst ukázky a do některých i celé knihy, a je jich celkem sedm. Ať žije literatura!
Něco divnýho je ve vzduchu. Dopoledne jsem se vydala na objížďku knihoven, potřebovala jsem sehnat učebnici španělštiny. Navštívila jsem i Dům čtení, kde jsem ještě nikdy předtím nebyla. Myslela jsem, že domů dorazím brzo a že se mi podaří udělat bebe řezy a že si je budeme moci dát ke kafi. Jenže jsem se dopravovala domů víc jak hodinu a půl. Překvapilo mě, že nejelo metro.. a zrovna v úseku Nové Butovice-Smíchovské ndáraží. Vymýšlela jsem tedy, jak se dostat domů. Na zastávce v Butovicích mě překvapily davy lidí, kteří čekali na náhradní dopravu do centra. Ještě že jsem jela opačným směrem. Doma mi pak mamka říkala, že tu asi před hodinou byly dvě sanitky. Ve vedlejším vchodu našeho baráku prý zkolabovala nějaká paní a život se jí snažilo zachránit asi pět záchranářů. Teď jsem si přečetla, že metro nejelo kvůli pádu nějaké ženy do kolejiště. Brácha si stěžuje, že nemůže usnout a budí se překvapivě brzy, i když jde spát hoodně pozdě. Přitom vždycky jinak vyspává.. Já zatím na sobě kromě tradiční zimy nepociťuju nic. Píšu seminárku o Plzni, píšu pohledy a moc se nehýbu.. to je možná důvod, proč mám pořád studené ruce. Zítra jedu za kočkama a odpoledne na cestovatelský veletrh.
Příští týden bude velmi důležitý. Čekám na odpověď. Čeká nás víc a já doufám, že ona žena, která má odpovědět, nemá rovněž nějaké problémy a že nám všem brzy odpoví. A že ta dopověď bude kladně vyjasňující. Kéž by.
Tož opatrujte se a nenechte se vykolejit jakoukoliv nerovnováhou 😉
z deviantart.od liselotte-eriksson