Zdravím! Výkyvy teplot mě čím dál tím víc překvapují. Dopoledne mi ještě zářilo slunce do oken, ale teď je tu kosa, že bych skoro zatopila. Prostě máme ještě aprílové počasí. Celý den se nese v duchu knihy Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Je to šokující, absurdní, vtipné i smutné. Taky mě čekalo psaní dopisu a pohledu. Po dvou dnech, kdy jsem musela vstávat v šest(ve středu kvůli výletu do Ostravy a ve čtvrtek kvůli škole), jsem si přispala až do krásných 10:25. Odpoledne na Barrandově nebyla ani noha, takže se mi podařila po týdnu relaxace v bazénu. No on to zas takový relax nebyl, opět mě to fyzicky unavilo, ale ve skutečnosti pro mě fyzická námaha znamená psychický relax. Rozárka celý den leží v křesle a občas si ospale zívne. Je ztělesněním veškeré lenosti. Oblovky bohužel nerostou a vůbec nevíme proč. Asi potřebují teplejší prostředí. Ani Rozárčiná přítomnost na jejich víku jim nepomáhá.
Sledujeme s napětím dokument o Naději a její matce Lilly, která Naději opustila. Naproti tomu se Juliina rodina se třemi medvíďaty má jako v bavlnce. Kdežto Naděje se musí postarat sama o sebe. Ušaté mládě je roztomilé, není divu, že pomatený biolog divoké medvídě poprosí o to, zda by mu mohl dát hubičku (: Prostě chlapík blázen, který neváhá jet do Minesoty a stopovat medvědy.
k fotce: Ručník mi na každém plavání připomíná- jako jedna z mála věcí- Mořského koníka. Hned bych jela.
